Češi polevili v pití alkoholu. Loni ho vypili nejméně od roku 1996

Koronavirová epidemie mění i stravovací návyky Čechů. Spotřeba alkoholu byla loni kvůli uzavření restaurací nejnižší od roku 1996. Naopak rýže a luštěnin lidé snědli nejvíc od začátku sledování, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ). Celkově podle něj loni spotřeba potravin v Česku stoupla.

V meziročním srovnání se loni v Česku zvýšila spotřeba masa, mléka, mléčných výrobků, ovoce i zeleniny. Menší zájem byl o pekárenské výrobky, brambory, tuky a oleje a nealkoholické i alkoholické nápoje.

„Meziroční změny ve spotřebě potravin v porovnání s předcovidovým obdobím dokládají zájem obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu některými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou a také pečovat o imunitu organismu zvýšenou konzumací ovoce a zeleniny,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ Renata Vodičková.

Ovoce loni snědl každý Čech v průměru 87,8 kilogramu, o 1,3 kilogramu více než v roce 2019. Z ovoce mírného pásma připadala polovina celkové spotřeby na jablka, následovaly švestky se zhruba 12procentním podílem. U jižního ovoce tvořily shodně zhruba třetinu spotřeby banány a pomeranče spolu s mandarinkami.

Z potravin používaných převážně jako přílohové byla vloni rekordní spotřeba rýže a luštěnin. V průměru každý Čech snědl téměř osm kilogramů rýže a 3,6 kilogramu luštěnin, jako jsou čočka, fazole či hrách. „Šlo vůbec o nejvyšší hodnoty od počátku sledování v roce 1920, respektive 1948,“ konstatovali statistici.

Naproti tomu spotřeba brambor loni klesla meziročně téměř o 4,5 kilogramu na 65,1 kilogramu na osobu. Menší zájem měli lidé také o těstoviny.

Mléka a mléčných výrobků loni Češi meziročně spotřebovali 262,5 kilogramu na obyvatele. Oproti předchozímu roku to byl nárůst o 5,4 procenta. Více než o mléko stoupl zájem o sýry či tvaroh. U mléčných konzerv statistici loni zaznamenali nárůst spotřeby o polovinu.

Spotřeba masa se loni meziročně zvýšila o 800 gramů na 84 kilogramů na obyvatele. Zatímco zájem o drůbeží a vepřové maso v posledních letech stoupá, spotřeba hovězího se loni nepatrně snížila.

O více než tři kilogramy na 103,5 kilogramu v přepočtu na osobu loni klesla spotřeba mlýnských a pekárenských výrobků. Lidé kupovali méně jak chleba, tak i pšeničného a trvanlivého pečiva.

Výraznému pokles zájmu spotřebitelů loni čelili výrobci nápojů. „Uzavření restaurací mělo vliv na pokles spotřeby nealkoholických i alkoholických nápojů,“ potvrdil Radek Matějka z ČSÚ. Nižší spotřebu nealkoholických nápojů než v roce 2020 statistici zaznamenali naposledy v roce 2001.

U alkoholických nápojů se spotřeba snížila na nejnižší úroveň od roku 1996. U piva klesla konzumace meziročně o šest litrů na osobu, takže v průměru vypil každý Čech 140 litrů. U vína klesla spotřeba o půl litru na téměř 20 litrů na člověka..

Naopak spotřeba tvrdého alkoholu výrazněji nepoklesla. Podle ekonoma Lukáše Kovandy lidé konzumaci tvrdého alkoholu dohnali domácí spotřebou. „Lihovin ovšem Češi loni stále pili více než v první polovině uplynulého desetiletí, kdy se v letech 2011 až 2015 průměrná spotřeba lihovin na hlavu pohybovala soustavně pod úrovní sedmi litrů ročně. Přitom ministerstvo financí loňské navýšení spotřební daně z lihovin zdůvodňovalo snahou o odrazení od jejich spotřeby. Výsledky této snahy tak zatím příliš patrné nejsou. Pandemické omezení konzumace piva, ale také vína je výraznější než omezení konzumace lihovin. Zavření hospod a restaurací tak na spotřebu „tvrdého alkoholu“ dolehlo relativně nejméně. Češi evidentně prakticky plně nahradili nemožnost jeho konzumace v pohostinském zařízení konzumací v domácích podmínkách,“ uvedl Kovanda, který je členem Národní ekonomické rady vlády.