Balkon s vyhlídkou na konec světa. Je tu nový Nick Cave

Začalo jaro a svět i díky tomu vypadá trochu líp, i rozčepýřený profesor Flegr předpovídá ústup viru, až rozkvetou pampelišky. Člověk si pomalu začíná připouštět možnost, že lockdown jednou skončí, představovat si, jaké dny asi nastanou, až se tak stane, a co si v nich počne on. Jestli bude celé noci trojčit v zařízeních zábavního charakteru a užívat si tam společnosti známých i neznámých, nebo se jen mátožně ploužit ulicemi jak popletený brouk a podvědomě očekávat další neohlášenou ránu.

Ta (snad) přicházející doba postkoronavirová nepochybně přinese i svoje štrapáce. Dá se třeba čekat, že o umění se zajímající veřejnost bude vystavena značnému množství „koronavirového artu“. Je třeba se pomalu připravovat, bude to náročné. Po dílech vzniklých v podmínkách lockdownu přijdou ta, jež se budou snažit zkušenost těch podmínek kreativně vyjádřit. Nejde jenom o to, že se s tímhle tématem kdekdo konjunkturálně sveze. Jakási potíž je i v podstatě té koronavirové zkušenosti i způsobu, jakým ji společnost prožívá nebo o tom prožitku mluví. Podivné spojení kataklyzmatu celosvětového významu a jeho naprosté neepičnosti (jistě, pro ty, kteří lockdown prožili „na frontě“, to je jinak), jež přinášelo vysílení a vyhoření z toho, že sice jde o hodně, vůbec nic se ale neděje. Lidé jsou zavřeni doma, někde mimo tu ubíjející rutinu, daleko z dohledu jiní zápasí s nemocí a umírají.

Začátek roku ale přinesl i jedno velké „koronavirové“ dílo. Album Carnage australského hudebníka a vokalisty Nicka Cavea a jeho krajana, multiinstrumentalisty Warrena Ellise. Jeho velikost spočívá mimo jiné v tom, že se sice nějakým způsobem dotýká událostí posledního roku, nedělá z nich ale nějakou dramatickou show nebo písňové vzpomínkové album, jímž budou posluchači jednou moci listovat a připomínat si, že spolu s autory hudby prožili i oni cosi velkého. Pandemie tvoří na desce jakýsi latentní kontext, nijak zvlášť explicitně zmiňovaný, součást scény lidského dramatu, které se v čase tolik nemění a jež nákaza jen zesiluje, šponuje do extrému ty rysy současného západního života, jež sílily už před covidem-19.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jek můžete zde.