Týdeník Echo: Fialova nebezpečná panda, rakouský hon na neočkované a neznámé zápisky V. Havla

TÝDENÍK ECHO

Týdeník Echo: Fialova nebezpečná panda, rakouský hon na neočkované a neznámé zápisky V. Havla 1
Týdeník

Týdeník ECHO

V čem je problematický nový pandemický zákon zvaný panda? Vláda Petra Fialy místo aby řekla jasné datum, kdy ukončí veškeré covidové restrikce včetně izolací, karantén a covid pasů, narychlo, pokoutně, bez veřejné debaty a v legislativní nouzi nasunula do sněmovny nový pandemický zákon. Ten dává vládě obrovskou moc zavést velmi tvrdé restrikce a omezení svobody bez schválení sněmovnou, píše Lenka Zlámalová v novém vydání Týdeníku Echo.

Navíc autorem Fialovy pandy je muž, který sepisoval mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví o restrikcích, která soudci jako na běžícím páse prohlašovali za protizákonná. Dokonce sepisoval vědomě protizákonná opatření, u kterých si tu protizákonnost dobře uvědomoval.

Zápisky z apartheidu. V Rakousku už přes dva měsíce probíhá nejtvrdší segregace neočkovaných v Evropě. Dva měsíce platil lockdown pro neočkované, píše rakouský novinář Martin Leidenfrost, který střídavě žije ve vlasti a na Slovensku. Mimo jiné píše komentáře pro tradiční vídeňský deník Die Presse. Popisovaná demonstrace se konala ve Vídni v sobotu 15. ledna.

„Donedávna jsem si nedokázal představit, že bych šel na sobotní masovou demonstraci, kterou všechny rakouské noviny bez výjimky popisují jako nebezpečné hnutí na okraji společnosti, vedené nácky, antisemity a šílenými konspirátory. S takovými lidmi nechci mít nic společného, natož s nimi pochodovat po vídeňském Ringu. Muselo se toho stát hodně, brutálně hodně, abych o účasti na této pravidelné vídeňské demonstraci vůbec uvažoval,“ píše Martin Leidenfrost na úvod svého textu.

Putina je potřeba zastrašit. Tak zní titulek rozhovoru s americkým politologem Kennethem Weinsteinem, insiderem americké zahraniční politiky a bývalým dlouhodobým šéfem think-tanku Hudson Institute. Jde o muže, který zastával pozice v Bushově, Obamově i Trumpově administrativě. „Ve Washingtonu se domníváme, že to Putin s útokem na Ukrajinu myslí vážně,“ říká v rozhovoru s Ondřejem Šmigolem.

Ukrajině se věnují i hosté Daniela Kaisera v Salonu. Sešli se v něm bývalý velvyslanec v Paříži a enfant terrible našeho zahraničněpolitického diskurzu Petr Drulák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Jaroslav Kurfürst, zastánce realistické školy v mezinárodní politice Petr Robejšek a novinář, kyjevský rodák Jefim Fištejn.

„Zaujalo mě, jak minulý týden sami Ukrajinci začali vyzývat Američany, aby přestali hrotit situaci,“ říká Petr Drulák na úvod Salonu. „Myslím si, že tam Američané rozjeli nějakou geopolitickou hru. Cílem Američanů je zaměstnat Rusy, podle osvědčené úvahy: Čím víc problémů Rusko má, tím líp pro Ameriku,“ dodává.

Někam jsem to ukryl je název nedávno objeveného a vydaného rukopisu Václava Havla z roku 1977. „Existence takové novely byla celá léta, vlastně od začátku, utajená, nebo možná i sporná, nebo slovy editora knihy Michaela Žantovského „mytická“. Existovala jen ve formě pověsti, něčeho, co má údajně existovat, ale nikdo to asi nečetl, ba nikdo vlastně nevěděl,“ píše Jiří Peňás.

Znovu jsou tu zvěstovatelé „spásných“ pravd je podtitulek článku Zři metly Západu z pera biologa a filozofa Stanislava Komárka. „Po prudkém přelomu v roce 2020 se začíná ukazovat, že Západ vkročil do dalšího stadia své autolýzy, to jest rozkladu vlastními silami (mnohem závažnějšího, než byla nedostatečná reprodukce jeho obyvatel v posledních dekádách). Víceméně nezávisle na kořeni jeho bytí hlodá „hygienismus“, přinášející medicínskou diktaturu s potlačením dosavadních svobod, kulturní války vedené extrémním genderismem a „rasismem naruby“, a extrémní environmentalismus, chápající lidi na planetě v podstatě jako nežádoucí,“ píše Stanislav Komárek.

Dramatik Milan Uhde probírá v eseji nazvaném Zástupy spravedlivých „tři zbožné lži“: „1. V Československu žije jen československý národ, 2. Mnichovská dohoda nebyla, 3. Sametová revoluce skoncovala s komunistickým režimem.“ Jsou to všechno slova do pranice a možná vyprovokují debatu historiků.

V čísle jsou samozřejmě i všechny pravidelné rubriky od Architektury přes Galerii po Weissův výběr.