Zajaté ukrajinské námořníky za setkání s Trumpem nevyměníme, vzkázal Kreml
Summit Putina a Trumpa
Kreml dnes odmítl americkou podmínku, že prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump se mohou sejít až poté, co Rusko vrátí Ukrajině lodě a námořníky zadržené v Kerčském průlivu. Americký postoj podle Kremlu neovlivní osud ukrajinských námořníků. Současně ujistil, že Moskva má nadále o schůzku s USA na nejvyšší úrovni zájem.
Putinův mluvčí reagoval na čtvrteční vyjádření Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, podle kterého se americký prezident se svým ruským protějškem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla. „V dohledné době nevidím podmínky (vhodné) pro uspořádání takové schůzky, pokud lodě a jejich posádky nebudou propuštěny,“ řekl Trumpův poradce.
„Nepochybně takové (americké) stanovisko nemůže být důvodem k narušení chodu soudního řízení a vyšetřování, které se vede proti narušitelům hranic Ruské federace,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Jsme nadále přesvědčeni, že tato schůzka (prezidentů) je ve stejné míře potřebná jak Moskvě, tak Washingtonu,“ řekl Peskov podle agentury Interfax.
Zdůraznil, že ruská strana je nadále připravena jak na schůzku na nejvyšší úrovni, tak i na jednání na jiných úrovních o naléhavých problémech ve vztazích obou velmocí a o globální bezpečnosti.
Rusko na konci listopadu uvěznilo 24 Ukrajinců a zabavilo tři jejich lodě při ozbrojeném incidentu v Kerčském průlivu, který odděluje Černé a Azovské moře.
Rusko tvrdí, že ukrajinská vojenská plavidla porušila ruské výsostné vody, což Kyjev popírá. Čtyřiadvacet námořníků čeká ve vazební věznici v Moskvě na soud. Kreml dal najevo, že o jejich osvobození či výměně je ochoten hovořit až po vynesení rozsudku. Ve vazbě mají být do 25. ledna, hrozí jim šest let vězení.
Trump s odkazem na kerčský incident odvolal schůzku s Putinem plánovanou na přelom listopadu a prosince do Buenos Aires, kde se sešli nejvyšší představitelé států sdružených ve skupině G20. Na twitteru napsal, že do vyřešení rusko-ukrajinského incidentu je v zájmu všech stran rokování zrušit.
Moskva všechny výzvy ze světa k propuštění ukrajinských námořníků odmítá a chystá se je soudit za to, co nazývá nezákonným překročením ruských hranic.
Jablkem sváru je Kerčský průliv mezi Černým a Azovským mořem, přes který Rusko postavilo most na anektovaný Krym. Ukrajina anexi poloostrova odmítá uznat a trvá na svobodě plavby průlivem, zaručené předchozími dohodami a mezinárodními úmluvami. Rusko naopak tvrdí, že vplutí do průlivu coby ruských výsostných vod vyžaduje předběžný souhlas ruských úřadů. Zatímco Kyjev interpretuje incident v průlivu jako ruskou agresi a předehru k ovládnutí Azovského moře, Moskva tvrdí, že šlo o ukrajinskou provokaci, která má zvýšit šance Petra Porošenka v nadcházejících prezidentských volbách.