Vydírání, dětské porno, podvody. Řešíme teď 282 kauz, říká šéf NCOZ Mazánek

Policejní prezident Martin Vondrášek představil veřejnosti plánované změny uvnitř kriminální policie. Od příštího roku má začít fungovat nový celorepublikový útvar pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou. Má na něm pracovat 150 policistů, kteří se tímto druhem kriminality zabývali v rámci dvou z pěti sekcí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Ředitel elitního útvaru Jiří Mazánek krok podporuje. V rozhovoru pro deník Echo24 bezprostředně po oznámení změn ale zároveň říká, že útvar musí působit v kyberprostoru i nadále. Kybernetická kriminalita totiž nejsou pouze hackerské útoky. Na internet se podle Mazánka postupně přesouvá i jiná závažná trestná činnost, jako je například vydírání, investiční podvody nebo dětská pornografie. Tímto druhem kriminality se bude útvar zabývat i nadále.

Pan policejní prezident na tiskové konferenci řekl, že každý policista dostane na výběr, jestli chce zůstat na NCOZ, nebo přejít do nového útvaru. Jaký zájem o vstup do nového útvaru očekáváte?

Vycházíme z toho, že v těch dvou sekcích jsou lidé, kteří dělají svou problematiku. A my čekáme, že ti lidé přejdou s tou problematikou. Ale je tady jedna klíčová věc. Na NCOZ musíme i nadále udržet schopnost působit v kyberprostoru. A dosud to pro útvar dělal samostatný odbor ze sekce kybernetické kriminality. A ten odchází na nový útvar. Ale my část toho odboru potřebujeme, protože ti lidé vyšetřují kauzy organizovaného zločinu.

To mluvíte o té části specializovaných policistů, kteří pro vás dělají takový řekněme servis?

Dělají pro nás servis, ale také vyšetřují kauzy, které budou i dál v působnosti NCOZ. Vydírání na internetu, organizovaná dětská pornografie, padělání věcí v internetovém prostoru. To bude dál dělat NCOZ a my na to potřebujeme ty lidi, takže to je velmi klíčová otázka toho rozdělení.

Ředitelem NCOZ jste od roku 2018. Jaká je vytíženost sekce kybernetické kriminality a sekce terorismu a extremismu?

V současné době z hlediska zahájení úkonů trestního řízení máme na útvaru 282 kauz a tyto dvě sekce dělají dohromady 32 kauz. Takže zbytku útvaru zůstává 250 kauz. Tady je vidět, že ten počet kauz není velký, ale je tam velká latence.

Takže roste počet kyberzločinů?

Trestná činnost v kyberprostoru a i samotný počet kybernetických útoků narůstá. Ten rostoucí trend je do budoucna jednoznačný. Ale těch trestních řízení zatím není moc, protože ta činnost je hodně skrytá.

A čím se doposud typicky zabývala kybernetická sekce na NCOZ? O jaké zločiny šlo?

Čistě na té kybernetické sekci je to jasné. Jde o útok na data. Jsou to útoky typu ŘSD (v květnu hackeři napadli informační systém Ředitelství silnic a dálnic. Data se stále nepodařilo obnovit, hackeři za odblokování požadují desítky milionů korun – pozn. red). Jsou to ransomwerové a phishingové kampaně. Co se týká další trestné činnosti v kyberprostu, která spadá do gesce NCOZ, tak jsou to hlavně e-shopové podvody a potom je to samozřejmě distribuce dětské pornografie a vyskytují se nám tam i nějaké padělky. Ale děláme samozřejmě také řadu investičních podvodů. Takže ta trestná činnost se do kyberprostoru vlastně přesouvá.

Kybernetickou kriminalitu ale zároveň neřešila doposud pouze NCOZ, ale také specializovaní policisté na krajských ředitelstvích, je to tak?

Ano také. Oni řeší ale ty menší věci. My třeba, pokud jde o čistou kyberkriminalitu, řešíme to, co se dotýká kritických informačních systémů. To je to, co spravuje NÚKIB. A kraje si řeší ostatní informační systémy. Vyšetřujeme třeba útoky na velké nemocnice. Řešili jsme například útok na Fakultní nemocnici v Brně.