1 Krize v sociálních službách

Stále hrozí masivní propouštění. Dohoda Schillerové s Maláčovou nic nevyřešila

NOVÉ

Témata: , , , ,

Krize v oblasti sociálních služeb nadále přetrvává, i když se ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dohodly na dofinancování. Kraje požadovaly po vládě dvě miliardy korun, které nutně potřebují k udržení provozu jednotlivých zařízení. Maláčová s Schillerovou poskytly pouze jednu miliardu s tím, že zbytek bude záviset na čerpání financí z evropských fondů. Podle krajů se však problém nevyřešil a nadále hrozí odchod až deseti tisíc pracovníků.

Podfinancovaný sektor sociálních služeb zůstává nadále v kritickém stavu. Stále tak hrozí, že se peníze nedostanou k lidem, kteří se věnují rodinám s dětmi, lidem pečujícím o své příbuzné, dlouhodobě nemocné anebo k lidem s duševním onemocněním. Kraje totiž každý rok dostávají od ministerstva práce příspěvky. Pro letošní rok se počítalo s tím, že poskytovatelé služeb dostanou 20,38 miliardy korun. Kraje nakonec obdržely 15,12 miliardy. Krizi pak vyvolalo vládní navyšování platů a zvláštních příspěvků, se kterými dotační částka nepočítala. Vláda po štědrém navyšování důchodů, rodičovských příspěvků a slev na jízdné hledala další prostředky.

Jenom v hlavním městě musel magistrát dofinancovat ze svých prostředků skoro miliardu. A to pouze  za letošní rok. „Město i městské části musí ze zákona dofinancovat své příspěvkové organizace, ale peníze pak velmi chybí jinde. Některé městské části navíc prostředky na dofinancování nenajdou a obrací se s žádostí o pomoc na hlavní město Prahu. V největších problémech jsou nevládní organizace, které nemají nárok na žádnou pomoc, a jsou proto nejohroženější. Vím o službách v Praze, které mají finanční prostředky do října. Propouštění personálu je skutečným rizikem,“ řekla pro Echo24 radní pro sociální politiku Milena Johnová.

Podle ní je postup obou ministryň nedostatečný a problém bude i v dofinancování evropskými penězi. „Jde o peníze, které jsou určeny pouze pro některé druhy služeb a např. financování péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením sem bohužel nepatří. Peníze jsou určeny na víc let a navíc jde o administrativně a časově náročné procesy, se kterými kraje rozhodně nepočítaly. Tyto peníze se nám v žádném případě nepodaří službám dodat dřív než na přelomu listopadu a prosince,“ uvedla dále Johnová.

Podle Svazu města a obcí je oblast sociálních služeb dlouhodobým problémem. „Podpora ze strany státu je v celé sociální agendě nedostatečná, a pokud se pozorně podíváme na kombinaci faktorů – nesystémové a nekoncepční zvyšování nákladů, několik let zastropovanou úhradovou vyhlášku, nedostatek kvalitních a schopných pracovníků a velmi malý objem financí na rozvoj sociálních služeb -, je jasné, proč se sociální oblast nachází v krizi,“ uvedla pro Echo24 Alexandra Kocková ze Svazu města a obcí. S žádostí o dofinancování do konce června přišli i náměstci hejtmanů a krajští radní pro sociální věci.

Novela má krizi vyřešit

Ministryně práce Jana Maláčová v reakci na krizovou situaci začala připravovat návrh, aby se poskytnuté prostředky krajům dostaly mezi mandatorní výdaje. Zákon by tedy zaručoval jejich vyplácení na období v délce tří let. Pokud by se nakonec ministryni práce podařilo novelu protlačit, byl by to další zásah do státního rozpočtu. Jen na letošní rok jde krajům na 15 miliard korun a částka se rok od roku navyšuje.

Novela zatím počítá s tím, že kraje, obce a stát budou mít pevný podíl na financování. Stát by poskytoval největší část, tedy 85 procent. Dalších deset procent by šlo od krajů a obce by přispěly pěti procenty. „Chceme ale také do systému zapracovat brzdu, aby nevznikaly nové a nové služby, které jsou pak neufinancovatelné,“ řekla Jana Maláčová.

Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97 000 lidí. V Česku fungují azylové domy, denní stacionáře, domovy pro seniory, krizová pomoc, centra pro děti, osobní asistence, terénní programy, stacionáře, pečovatelská služba, poradenství, chráněné bydlení, noclehárny, terapeutické komunity či pracoviště rané i následné péče. V roce 2017 bylo v provozu 3404 těchto zařízení, která nabízela 81 503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76 100 lidí. Všech služeb využilo předloni přes 530 500 klientů.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Krize v sociálních službách: peníze dojdou v říjnu, pak přijde propouštění

Maláčová chce vzít 1,5 miliardy na sociální služby z rezerv. Schillerová to odmítá

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info