Nedostatek spánku ničí mozkové buňky, tvrdí vědci. Nestíhají se „opravovat”
Důsledky nedostatku spánku
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Že nedostatek spánku škodí našemu zdraví, ukázala už celá řada různých studií a vědeckých experimentů. Podle nejnovějších poznatků navíc spánková deprivace rovněž poškozuje mozkové buňky, které během krátkého „nočního režimu“ nestihnou pořádně obnovit, říká vědec Lior Appelbaum z izraelské univerzity Bar Ilan, který výsledky svého výzkumu zveřejnil v časopise Nature Communications, píše The Independent.
Vědci využili průhledného těla dánia pruhovaného a skrze výkonný mikroskop zkoumali mozkovou aktivitu v různých denních režimech. Ačkoliv jde o poměrně drobnou rybičku, podle výzkumníků se mozkové procesy tolik neliší od lidských a lze z nich vyvodit celou řadu zjištění.
V bdělém stavu mozkové buňky shromažďují informace o poškozeních DNA. V noci, kdy není mozek tak aktivní, se pak pustí do opravy. Dostatek spánku je proto naprosto zásadní a jde nejspíše o jeden z hlavních důvodu, proč lidé a další organismy vstupují v pravidelných intervalech do spánkového režimu a celkově v němž stráví i třetinu svého života. V opačném případě se buňky obnovují mnohem pomaleji, což může vyústit v horší kognitivní schopnosti. Dlouhodobější spánková deprivace je proto velmi nebezpečná.
„Je to stejné jako díry na silnicích. Přes den se cesty opotřebovávají frekventovanou dopravou a během toho vzniká na povrchu celá řada nedokonalostí. Proto se cesty opravují nejlépe a nejefektivněji v noci, kdy je dopravní vytíženost nejmenší,“ vysvětluje profesor Appelbaum, který své poznatky zveřejnil v časopise Nature Communications.
Škodlivé jako kouření, stav jako v opilosti
Že má nedostatek spánku závažné dopady na lidské zdraví, srovnatelné například s kouřením, na to upozornil před lety třeba britský profesor Russell Foster z Oxfordské univerzity, který studuje spánek už léta. Vědec varoval také před časným ranním vstáváním, při kterém se mozek nedokáže tak rychle nastartovat. Člověk podle něj funguje na stejné úrovni, jako kdyby byl opilý.
Podle profesora Fostera lidé často berou nedostatek spánku jako něco, čím se mohou chlubit. Tento zlozvyk se prý zároveň stává součástí kultury. Říkají například: „Minulou noc jsem spal jen pět hodin, jak fantastický jsem?“ uvedl vědec. Jenomže právě ti, kteří spánku věnují méně než pět hodin denně, se podle tohoto neurovědce vystavují riziku. Tito lidé mají například oslabenou schopnost empatie, mají problém snášet a vypořádat se s ostatními a mohou mít také poruchy myšlení. Někteří se chovají mnohem impulzivněji, než je u nich obvyklé.
Nedostatek spánku může mít na lidské zdraví také dlouhodobé následky. Zvyšuje se riziko rakoviny a srdečních chorob kvůli vyššímu krevnímu tlaku a stresu. Zhoršit se může také paměť. Foster tvrdí, že zmíněný zlozvyk navíc urychluje proces stárnutí. V kombinaci s příliš časným vstáváním se tento efekt ještě umocňuje.
