Těžší než volba papeže? Tusk je ohledně dohody o rozdělení vrcholných pozic EU skeptický
Tusk o rozdělení klíčových pozic EU
NOVÉ
1
Skepticky se k možnosti dohody o novém rozdělení vrcholných postů v Evropské unii vyjádřil šéf Evropské rady Donald Tusk těsně před začátkem čtvrtečního unijního summitu. Právě u večeře přitom podle původního plánu chtěli šéfové států a vlád společenství domluvit, kdo od podzimu nově povede Evropskou komisi, a také kandidáty na další klíčové pozice.
„Včera (ve středu) jsem byl opatrně optimistický. Dnes jsem více opatrný než optimistický,“ napsal Tusk na twitteru poté, co těsně před začátkem vrcholné schůzky absolvoval trojstranné jednání s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Tusk nebyl jediný skeptik. Irský premiér Leo Varadkar se před novináři nechal slyšet, že by nejspíš bylo „snažší zvolit papeže“, než se ve čtvrtek domluvit na pětici nových jmen do vedení unie.
Last round of consultations on appointments before the start of #EUCO. Yesterday I was cautiously optimistic. Today I’m more cautious than optimistic. pic.twitter.com/AbRqfpPaYT
— Donald Tusk (@eucopresident) 20. června 2019
Summit EU jako takový začal v Bruselu okolo 15:45 tradiční schůzkou se zástupcem europarlamentu. Tím je stále předseda jeho končícího složení Antonio Tajani. Jeho nástupce vyberou nově zvolení poslanci na ustavující schůzi, která začíná 2. července.
A právě do té doby chtějí mít premiéři a prezidenti jasno o celém „seznamu“ rozdělení unijních funkcí. Kromě funkce předsedy Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi a křesla v čele europarlamentu se hraje také o pozici v čele unijní diplomacie a také o funkci předsedy Evropské rady, kterou před koncem roku opustí sám Tusk. Součástí širších dohod je také pozice šéfa Evropské centrální banky.
Merkelová a Macron, se kterými nyní Tusk hovořil na závěr několik týdnů trvající série předběžných konzultací, představují dva názorové póly, rámující prostor pro debatu o rozdělení funkcí. Ta se čeká u večeře poté, co šéfové států a vlád odsouhlasí závěry summitu ke všem ostatním tématům – od ochrany klimatu přes boj s dezinformacemi až po několik mezinárodně politických témat.
Sánchez navrhuje Timmermanse
Německá kancléřka už při příchodu prohlásila, že ve čtvrtek není nutné se definitivně domluvit. Merkelová je klíčovou reprezentantkou evropské lidové strany (EPP), která v květnu v eurovolbách vyhrála, a má tak na základě systému takzvaných vedoucích kandidátů nárok na post příštího předsedy komise. Měl by jím být lidovecký „spitzenkandidát“, německý europoslanec Manfred Weber z bavorské strany CSU.
Macron takové řešení už dopředu odmítal a připomínal i Weberovu „nezkušenost“, dosud totiž bývalo pravidlem, že do čela komise je vybírán člověk se zkušeností v premiérské funkci.
Klíčovým momentem čtvrtečního summitu je ale fakt, že se lidovcům v europarlamentu nepodařilo k podpoře svého nominanta přesvědčit další politické frakce – socialisty (S&D), liberály z nové frakce Obnova Evropy (RE), kam patří i Macronovi lidé a české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, ani evropské Zelené. Strany deklarující svou podporu dalšímu pokračování integrace, ale s různými akcenty, se dosud nedokázaly domluvit nejen na jménech, ale ani na tom, co vlastně chtějí společně v příštích pěti letech v europarlamentu prosadit.
Například španělský premiér Pedro Sánchez podotkl, že pro nástup „spitzenkandidáta“ do čela komise nepochybně je, ihned ale zmínil jméno socialistického vedoucího kandidáta a nynějšího prvního místopředsedy EK Franse Timmermanse.
Chybějící dohoda mezi frakcemi tak na další úrovni komplikuje už tak složitou skládačku rozložení funkcí v EU. Kromě politické příslušnosti chtějí lídři zohlednit i zájmy různých regionů unie.
Politici ze zemí visegrádské skupiny, včetně českého premiéra Andreje Babiše či slovenského Petera Pellegriniho zdůrazňují, že jedna funkce by měla být obsazena člověkem ze střední či východní Evropy. Také se budou snažit o co nejspravedlivější rozdělení pozic mezi muže a ženy.
V kuloárech summitu už zní, že pokud se v noci či v pátek premiéři a prezidenti nedohodnou, dá se čekat další mimořádné jednání. Kvůli summitu G20 v japonské Ósace, by se mělo odehrát zřejmě až 1. července, tedy těsně před ustavující schůzí nového europarlamentu.
