Americká policie stojí s třesoucím se prstem na spoušti. V čem je její problém?

V amerických městech se tvrdě střetávají policisté a příslušníci národní gardy s účastníky masových protestů, jejichž doprovodnými jevy jsou i rabování a ničení. Země prožívá zběsilou roztržku, která probíhá v ulicích i ve virtuálním světě, kde válka slov pohání i ty reálné bitvy. To všechno odstartovalo zabití neozbrojeného šestačtyřicetiletého černocha George Floyda bílým policistou Derekem Chauvinem ve městě Minneapolis.

Floyda obvinil personál obchodu, že platil za cigarety falešnou dvacetidolarovkou. Podle policistů se vzpíral zatčení (kamerové záznamy to ale nepotvrzují), Chauvin mu nebezpečným způsobem zaklekl na krk a vydržel tak skoro devět minut – navzdory Floydovým zoufalým prosbám a protestům svědků, tři další policisté na místě přihlíželi. Další příklad zabití černého Američana bílým policistou za krajně podezřelých okolností, který vyvolal protesty aktivistů a také pozornost médií – odsoudily je osobnosti zleva doprava včetně Donalda Trumpa.

Floydova smrt není ojedinělá. Rasismus ale nemusí být tou nejdůležitější příčinou podobných tragédií. Do médií a vůbec širšího povědomí se sice dostávají především kauzy nepřiměřeného užití síly policií vůči černým Američanům, zvlášť pokud je policista bílý. Jenomže podobných kauz je víc, při zákrocích policistů v amerických městech umírají lidé všech ras – často, někdy taky zbytečně a občas i za okolností přinejmenším zavánějících zločinem. Problém nemusí tolik tkvět v institucionálním rasismu (jakkoli se v řadách policie rasisté jistě najdou), ale ve sklonu řešit problémy silou, třeba i smrtící, v nedostatečných kontrolních mechanismech, pocitu beztrestnosti.

Celý text Ondřeje Štindla o problémech policie v USA si můžete přečíst na EchoPrime nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatné získáte zde.