Bělorusko zavedlo režim protiteroristické operace. Lukašenko čeká, kdy Putin zavelí

Zvýšená vojenská aktivita v Bělorusku přitahuje pozornost Ukrajiny i západních zemí. Zprávu o rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk, které v pondělí oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, střídají zprávy o koncentraci ruských vojáků v Bělorusku či dodávkách tanků z Běloruska a šance, že se země přidá aktivně do války podle některých zdrojů vzrůstá, píše agentura Reuters. Podle běloruského ministra zahraničí Uladzimira Makej byl v zemi zaveden režim protiteroristické operace.

Ministr řekl ruskému listu Izvestija, že Bělorusko posílilo pravomoci bezpečnostních složek, aby byly schopné předcházet provokacím ze strany sousedních zemí nebo na ně reagovat.

„Měli jsme informace, že některé sousední země plánovaly provokace, šlo o snahu zmocnit se určitých částí běloruského území,“ řekl podle ČTK bez dalších podrobností Makej. Agentura Reuters k tomu napsala, že ani ministerstvo zahraničí ani kancelář běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka zatím nereagovaly na její žádost o potvrzení jeho tvrzení.

Lukašenko čeká, kdy Putin zavelí

Podle analytiků by Lukašenko neměl jinou možnost, než se podřídit, pokud by ho ruský prezident Vladimir Putin požádal o vstup do války, a to ve chvíli, kdy se Moskva vzpamatovává z řady porážek a čelí bezprecedentní veřejné kritice za selhání svých generálů.

Zároveň ale pochybují, že by běloruští vojáci mohli cokoliv zvlášť změnit. Podle Mezinárodního institutu pro strategická studia mají ozbrojené síly Běloruska pouhých 48 000 příslušníků a za více než 30 let nezávislosti od rozpadu Sovětského svazu nevedly žádnou válku. „Nejsou to zrovna bojem prověřené ozbrojené síly,“ řekl Samir Puri, autor knihy „Ruská cesta k válce s Ukrajinou“.

Podle generálporučíka Serhije Najeva Ukrajina neustále monitoruje míru vojenských hrozeb z běloruského území, „přijímá opatření“, aby zajistila, že ukrajinské jednotky jsou „v odpovídajícím počtu, s potřebnou výzbrojí, vojenskou technikou a bojovým potenciálem“. „Jsme připraveni na útok z Běloruské republiky,“ dodal Najev.

Hrozba invaze ze severu ale může donutit Ukrajinu, aby držela v těchto místech část svých vojáků, které tím pádem nebude moct nasadit jinde, především ve svých ofenzívách na jihu a severovýchodě země. Tomu nahrávají i zvěsti o až desítkách tisíc ruských vojáků, kteří do Běloruska proudí. Více jsme o tom psali zde.

Pavel Slunkin, bývalý běloruský diplomat, který nyní působí v Evropské radě pro zahraniční vztahy, uvedl, že neexistují žádné známky toho, že by Rusko posílalo do země své síly proto, aby znovu vtrhlo na Ukrajinu ze severu. Podle některých zpráv naopak proudí technika směrem pryč z Běloruska do Ruska. Server Kyiv Independent například informuje o tom, že Bělorusko poslalo do Ruska dvacet tanků T-72.

Podle Slunkina zatím Lukašenko nedospěl do bodu, kdy by nasadil své síly do boje po boku Ruska, ale možná se na tuto možnost připravuje. „Možná se k tomu ještě nerozhodl, ale chápe, že se to může stát, a v takovém případě je lepší mít armádu připravenou,“ uvedl Slunkin. Lukašenko, který s ruskou pomocí přežil masové protesty v roce 2020 a je na Putinovi politicky i ekonomicky závislý, by nejspíš nebyl v pozici, aby mohl vojenskou pomoc Moskvě odmítnout.

„Jeho udržení moci velmi závisí na Putinovi,“ řekl. „Lukašenko nemůže přežít bez podpory Ruska a bez represí vůči populaci. Jeho závislost je tak hluboká, že nemá téměř žádný manévrovací prostor,“ dodal Slunkin.