Zpovykaní Pražáci mají dražší byty než v Miláně, Vídni, Berlíně a Bruselu

Končící pražská primátorka Adriana Krnáčová z politické stáje Andreje Babiše toho zjevně o životě v Praze moc neví. To, co se kvůli neschopnosti úřadu a politiků rychle administrovat nové stavby v hlavním městě odehrává, není nic menšího než tvrdá krize bydlení. Krnáčové i dalším politikům by prospělo přečíst si novou studii Property Index 2018, kterou letos v září publikovala poradenská firma Deloitte. Ta přináší spoustu velmi detailních informací, na nichž je jasně vidět, jak těžkou krizi bydlení ve srovnání s ostatními zeměmi Evropy Česká republika prožívá.

Koupě bytu v Česku je nejméně dostupná ze všech sledovaných zemí Evropy. Detailní analýzu přináší nové vydání Týdeníku Echo pod titulkem Průměrný Čech už na byt nedosáhne. Tvrdá krize je hlavně ve velkých městech v čele s Prahou a Brnem.

Nejde ale jen o vlastní bydlení, ale také o bydlení v nájmu, které je v řadě evropských metropolí velmi rozšířené. Nájmy v Praze už jsou dnes dražší než ve Vídni, Bruselu, Miláně, Berlíně, Lyonu, Frankfurtu, Rotterdamu nebo Hamburku.

Byt o rozloze 70 metrů čtverečních se loni v Praze nabízel v průměru za 24 tisíc korun měsíčně, v Berlíně za necelých 17 tisíc, ve Vídni za 17 500 korun a třeba v Lyonu za 22 tisíc korun, stejně jako v Miláně.

Platy ve zmíněných městech jsou přitom ve srovnání s Prahou velmi často násobné. Průměrný hrubý plat v Praze dosáhl podle posledních dat Českého statistického úřadu za druhé čtvrtletí letošního roku 39 868 korun. V Miláně se v průměru vydělává 123 607 korun, ve Vídni 138 892 korun, v Berlíně 116 161 korun.

Průměrného Pražana stojí nájem 60 procent jeho hrubého příjmu. V Berlíně je to jen necelých 15 procent příjmu, ve Vídni 12,6 procenta, v Miláně 18 procent.

Když srovnáme platy a ceny bytů, je pro průměrného Pražana nájem bezmála pětkrát dražší než ve Vídni, čtyřikrát dražší než v Berlíně a více než třikrát dražší než v Miláně.

A nejde jen o Prahu. Bytová krize kulminuje i v Brně. Nájemné se tam dnes pohybuje ve skoro stejné výši jako v Berlíně, kde ovšem lidé mají nesrovnatelně vyšší platy. Za 70metrový byt se v Brně platí 15 652 korun. Je to částka jen o něco málo přes tisíc korun vyšší než v hlavním městě Německa. Platy v Brně, na rozdíl od Prahy, nesleduje statistický úřad samostatně. Na celé jižní Moravě průměrný plat dosahuje necelých 30 tisíc korun hrubého. Za nájemné tak průměrný obyvatel Brna zaplatí kolem 52 procent svých hrubých příjmů.

Vůbec nejdražší nájmy jsou s velkým náskokem ve vnitřním Londýně. Tam přijde byt o rozloze 70 metrů čtverečních na 48 048 korun měsíčně. Průměrný plat v Londýně dosahoval loni 98 690 korun hrubého měsíčně. Nájem tak Londýňany vyjde na skoro 49 procent hrubého příjmu. Tím se asi nejvíc ze všech Evropanů přibližuje v tom, jak nákladné je bydlení, Pražanům a Brňanům. Mnoho lidí, kteří pracují v britské metropoli, ale právě kvůli velmi drahým nájmům žije mimo hlavní město a každý den dlouhé desítky minut dojíždí za prací.

Právě stagnace platů v kombinaci s vysokými cenami nemovitostí a nájmů, za nimiž místní vidí obrovský příliv cizinců, patří k hlavním důvodům, proč se obyvatelé Spojeného království rozhodli pro brexit. Guvernér Bank of England Nick Carney upozornil, že Británie, pokud jde o růst životní úrovně, zažila první ztracené desetiletí od roku 1860.

Všechno má své následky. A dost pravděpodobně právě obtížná cesta k bydlení vyvolává u tolika Čechů v časech prosperity, kdy rekordně rostou platy a je velmi snadné sehnat práci, nespokojenost, která se projevuje volbou různých protestních hnutí a spolků.

Tuhle bytovou past neřeší žádné sociální bydlení pro chudé. Tohle je krize, která zasahuje široké střední vrstvy. Nevyřeší ji nic jiného, než že se konečně začnou bez byrokratických průtahů stavět byty.