Zemanův tým řešil kůrovce. Odmítl rozšíření bezzásahových zón
Problém kůrovec
NOVÉ
1
Expertní tým prezidenta Miloše Zemana se v sobotu na zámku v Lánech zabýval kůrovcovou kalamitou i vodními stavbami na Labi. Kvůli napadení stromů kůrovcem odmítl snahy rozšiřovat takzvané bezzásahové zóny v národních parcích, což se týká především Šumavy. Kritizoval také odklad stavby plavebních stupňů Děčín a Přelouč, informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Schůzky u prezidenta se zúčastnil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jeho předchůdce ve funkci Tomáš Podivínský (KDU-ČSL) a jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD).
„Expertní tým se shodl na nutnosti veřejné ochrany ve věci hospodaření s vodou, zabýval se i pokračující kůrovcovou kalamitou, která může vést i k riziku lesních požárů, a vyjádřil kritický postoj vůči snahám rozšiřovat bezzásahové zóny,“ uvedl Zemanův mluvčí. Prezident se svým týmem kritizoval i to, že se neustále odkládá výstavba plavebních stupňů v Děčíně a u Přelouče, což podle nich znemožňuje plnohodnotnou lodní dopravu na Labi po více než půl roku.
2/3 Expertní tým se shodl na nutnosti veřejné ochrany ve věci hospodaření s vodou, zabýval se i pokračující kůrovcovou kalamitou, která může vést i k riziku lesních požárů, a vyjádřil kritický postoj vůči snahám rozšiřovat bezzásahové zóny.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 18. května 2019
Vodní doprava na Labi od 90. let upadá, jedním z hlavních důvodů je nedokončená Labská vodní cesta. Chybí postavit poslední dva plavební stupně Děčín a Přelouč, aby byla zajištěna celoroční splavnost od hranic s Německem až po Pardubice. Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. Správa Národního parku České Švýcarsko ale došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Přípravu projektu tak zablokovala.
Spory vyvolává i nový návrh zón šumavského národního parku, který rozdělil chráněnou krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Zóna přírodní péče má zahrnout víc než 46 procent parku, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně obývané a zastavěné lokality.
Stráská minulý měsíc řekla, že návrh nových zón Šumavy by se měl projednávat až na podzim, kdy už bude známý rozsah možných škod způsobených kůrovcem za letošní sezonu. Rada šumavského národního parku bude o novém rozdělení jednat v červnu. Jihočeští zastupitelé s navrhovanými zónami nesouhlasí. Jedním z argumentů je narůstající plocha bezzásahového území, kde by se podle zastupitelů mohl masivněji šířit kůrovec a ohrožovat další místa.
