Inflace kvůli válce přeleze přes 10 procent

ÚHEL POHLEDU: Válka na Ukrajině bude mít velmi hmatatelné a praktické dopady i na naši ekonomiku. A zdaleka nepůjde „jen“ o zapojení do systému sankcí.

Je to přitom paradoxní situace: jen co skončila koronakrize, která jako svůj vedlejší efekt natlakovala světovou ekonomiku tak, že došlo ke globální inflaci, které čelíme dneska, přichází další krize, tentokrát politicko-vojenská, která přitopí pod inflačním kotlem ještě víc. Onen paradox ovšem spočívá v tom, že tato druhá krize, která dopadne na zkoušenou evropskou ekonomiku, přichází ve chvíli, kdy ekonomická veřejnost je už natěšená na lepší zítřky. Tedy byla – ještě před pár dny. A byla natěšená měřitelně. Například podle německého indexu Ifo, který sleduje podnikatelskou náladu v Německu, se nálada v ekonomice v únoru proti lednu citelně zlepšila, index institutu Ifo vyskočil z 96,0 na 98,9 bodu. Vzrostla také očekávání německých podnikatelů, kteří už vyhlížejí konec koronavirové krize. A právě v takové nadějné chvíli přichází další direkt.

Především v dalších dnech prakticky nikdo nebude řešit makroekonomické statistiky. Válka je mnohem silnější karta. Proto logicky budou evropské akciové burzy pod větším tlakem než ty americké, i když se smráká se i nad americkými burzami. Omezování podpory od centrálních bank totiž nakonec přistřihne křídla i americkým akciím.

Cena ropy Brent je aktuálně nejvýš od roku 2014. Strach z výpadku ruských dodávek plynu i ropy nutí země předzásobovat se – ačkoliv celkem jistě nelze říci, že toto předzásobení přichází včas. K tomu ale musíme vzít v úvahu ještě faktor psychologie. Vystrašený trh může předzásobování poněkud naddimenzovat. A to je nejzávažnější faktor, který povede k tomu, že opět můžeme přepsat inflační předpovědi.

Až do konce roku se velmi opatrně připouštěla hypotéza, že by se inflace mohla „skoro“ blížit 10 procentům. Počátkem roku už se mluvilo o tom, že bude kulminovat na jaře na deseti procentech, pak ihned začne klesat. A teď můžeme prohlásit, že deseti procenty to končit nebude. Inflace s velmi vysokou jistotou hranici deseti procent přeleze. Cena ropy se o to postará. A kde je drahá ropa, tam jsou drahé energie obecně, protože všechny energie jsou ve své podstatě do jisté míry substituty. Takže nejprve vliv války na Ukrajině pocítíme v cenách energií, následně se tento vliv bude opět rozlévat do dalších cen, a to včetně cen potravin.

Ostatně tento jev pozorujeme již několik měsíců, kdy cenový růst nejprve postihuje energie, pak průmyslové produkty, pak potraviny. Ale dosud se oficiálně mělo za to, že vlny se už zklidní, cenová hladina pude zpomalovat svůj růst. Nyní ovšem dostala nový impuls.

Kombinace vysoké inflace a skokového nárůstu geopolitických rizik znovu zcela logicky zvýšila poptávku po bezpečném zlatu. Poptávka po zlatě už v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně vyskočila o skoro polovinu. Vděčí za to zejména nárůstu zájmu o zlato ze strany investování do zlata – v podobě mincí i slitků. Nabídka zlata na konci loňského roku meziročně poklesla o 3 % kvůli poklesu recyklace zlata i kvůli mírnému snížení těžby. A teď k tomu ještě došlo k politickému napětí, které typicky vždy žene zlato výš. I zde je tedy míra napětí velmi dobře měřitelná.

O čem se už ovšem mluví méně a co není vidět tak rychle a v přímém přenosu, jako jsou vidět pohyby cen zlata nebo akcií, to jsou ceny nemovitostí. Matematika je jednoduchá: inflace vede ke strachu o znehodnocení úspor. Investice do aut nebo jiných movitých věcí nejsou úplně na pořadu dne, protože nová auta jednoduše nejsou, případně jsou nehorázně drahá. A tak se rostoucí počet lidí obrací k nemovitostem navzdory faktu, že Česká národní banka se snaží tyto investice brzdit a úvěry směřující do nemovitostí bankám co nejvíc komplikovat a omezovat. Lidé ale kupují za hotové. Kupují prakticky cokoliv. Každá cihla má dneska investiční náboj.

Samozřejmě se šíří úvahy typu, že nemovitosti jsou už tak předražené, že již nemá smysl je kupovat. Ale současně vedle toho nemalý okruh domácností i firem si uvědomuje, že existuje jen velmi málo aktiv, která jsou schopna v období takto vzedmuté inflace udržet hodnotu, a tak do již předražených nemovitostí lijí další peníze. A nedá se říci, že by to bylo iracionální, protože fakt, že ceny jsou nafouklé, nikterak neznamená, že se nemohou nafouknout ještě víc.

Podtrženo a sečteno – ten největší vliv, která na nás bude Ukrajina mít po ekonomické stránce, bude inflační. Odříkaného chleba největší krajíc, říká se.