336 milionů pro Agrofert. Dotace z Bruselu tečou dál
Nárokové dotace bere Agrofert dál
NOVÉ
1
Do holdingu Agrofert nadále tečou unijní peníze. 336 milionů korun získal koncern ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše na nárokových dotacích na hektar či na zvíře po 2. srpnu, odkdy platí evropské nařízení zpřísňující střet zájmů politiků. Zjistil to deník Echo24. Nárokové dotace uděluje Státní zemědělský intervenční fond zpravidla na podzim daného roku. Fond informoval, že nenárokové dotace na různé projekty už Agrofertu proplácet nebude. Posílat nárokové dotace Agrofertu je ale dle fondu v pořádku. Kritizují to ale Piráti i Transparency International (TI), na jejichž podnět se střetem zájmů českého premiéra Evropská komise zabývá.
„Na přímých platbách jsme holdingu Agrofert po 2. srpnu 2018 vyplatili 336 813 095,41 korun,“ uvedla na dotaz deníku Echo24 mluvčí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Vladimíra Nováková.
SZIF uvedl, že vyplácet nárokové platby problém není, ten se týká pouze projektů z evropského Programu rozvoje venkova (PRV). Z tohoto programu SZIF Agrofertu neproplatil od 2. srpna žádný nový projekt.
„Na základě komunikace s Evropskou komisí v souvislosti s potenciálním pozastavením zemědělských plateb v návaznosti na šetření střetu zájmů u holdingu Agrofert došlo k vyjasnění, že Komise v tuto chvíli nevidí problém vyplácení nárokových opatření. Ale pouze u projektů PRV, a to navíc pouze u těch, u kterých došlo ke schválení po 2. srpnu 2018,“ dodala Nováková.
Zároveň ministerstvo financí, kterého se nárokové dotace netýkají, minulý týden oznámilo, že nebude dočasně zasílat Evropské komisi k proplacení žádosti o platby spojené s Agrofertem.
S vyplácením nárokových dotací Agrofertu ale nesouhlasí Piráti ani česká pobočka Transparency International (TI), kteří unijní orgány na Babišův možný střet zájmů upozornili. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše vyplácení nárokových dotací poté, co platí unijní nařízení, v pořádku není. Nařízení ani uniklá analýza právníků Evropské komise totiž dle Bartoše nárokové a nenárokové dotace nerozlišují. „Abychom se vyhnuli těmto pochybnostem, tak již na počátku srpna 2018 jsme požádali Evropskou komisi o metodiku obsahující komplexní výklad finančního nařízení. Bohužel jsme se jí do dnešního dne nedočkali,“ uvedl pro Echo24 Ivan Bartoš.
Podobně hovoří i ředitel TI David Ondráčka, podle něhož jde o chybu SZIF. „Evropská komise ústy komisaře Oettingera řekla, že zastavuje všechny dotace, jak z kohezní politiky, tak ze zemědělské, dokud se věc nevyjasní. Druhý důvod, proč si myslím, že se to vztahuje i na nárokové dotace, je střet zájmů na evropské úrovni. Andrej Babiš je premiér, který reprezentuje v Evropské radě, jedná o evropském rozpočtu i o dotacích pro zemědělce,“ řekl deníku Echo24 David Ondráčka.
Evropský parlament minulý týden přijal rezoluci, v níž vyzval komisi k přijetí kroků ve věci možného Babišova střetu zájmů. Europoslanci požadují mimo jiné pozastavení dotací pro Agrofert. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger už předtím uvedl, že komise nebude proplácet české žádosti o dotace pro Agrofert. Ministerstvo financí oznámilo, že nebude komisi takové žádosti posílat.
Čtěte také: Jak europoslanci argumentovali pro zastavení dotací Agrofertu? Přečtěte si celé usnesení
Premiér Babiš trvá na tom, že kvůli evropským dotacím pro firmy koncernu Agrofert není ve střetu zájmů, protože Agrofert, který dříve vlastnil, vložil do svěřenského fondu a nemá na něj žádný vliv.
Agrofert, který vlastnil Babiš při svém vstupu do vlády v roce 2014 a loni ho vložil do svěřenského fondu kvůli českému zákonu o střetu zájmů, je jedničkou zemědělsko-potravinářského sektoru.
Jak to chodí se zemědělskými unijními dotacemi
Nárokové dotace se týkají zemědělských podniků, které splňují určité podmínky hospodaření. Peníze dostávají na počet chovaných zvířat nebo na výměru, na níž hospodaří (činí něco přes 5000 Kč/ha). Většinu těchto peněz dostávají zemědělci od SZIFu na podzim daného roku. SZIF tyto platby potom vyúčtovává u Evropské komise, menší část dotací je placena z českého rozpočtu.
Nenárokové dotace míří na různé projekty. Zemědělci podávají jednotlivé žádosti o dotaci například na stavbu haly pro skladování obilí či na stroje. Většinou dostanou 40 až 60 procent investovaných peněz. Peníze zemědělci dostávají až po ukončení projektu. Výjimkou jsou podpory pro začínající mladé zemědělce, jež podporují generační obnovu v evropském zemědělství. Část dotace získají při zahájení projektu, část v jeho průběhu a zbytek po dokončení.
