Těžce zkoušené Evropě hrozí navíc odchod firem do USA, Macron s Scholzem chtějí odpověď

I když mezi nimi v poslední době panuje napětí, Berlín a Paříž našly něco, na čem se obě země shodnou. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron se na společné schůzce v průběhu týdne usnesli, že plánovaná ekonomická opatření Spojených států by vedla k odchodu firem z Evropy a pokud by vstoupila platnost, měla by ze strany Evropské unie přijít odpověď. Píše o tom server Politico. USA totiž prostřednictvím série dotací lákají společnosti, aby přesunuly své závody za Atlantik, kde jsou levnější energie, než v Evropě, která díky Green Dealu a ruské invazi na Ukrajinu a sankcím proti Moskvě energeticky trpí.

Německý kancléř a francouzský prezident ve středu v Paříži hovořili asi tři a půl hodiny během oběda a právě tam vyjádřili společné obavy z amerických plánů. „Podle osob obeznámených s jejich jednáním se shodli na tom, že nedávné plány amerických státních dotací představují opatření narušující trh, jejichž cílem je přesvědčit společnosti, aby přesunuly svou výrobu do USA. A to je problém, který chtějí, aby Evropská unie řešila,“ uvedl server.

Nejde přitom jen o teoretický problém. Například německý koncern BASF, přední světová chemická společnost, před pár dny oznámila, že trvale omezí svou výrobní základnu v Evropě, právě kvůli vysokým energiím, a jednou z nových lokací mohou být Spojené státy.

V poslední době přitom vztahy mezi Paříží a Berlínem charakterizoval nesoulad; obě země mají rozdílné názory na řadu témat počínaje zbrojní politikou a konče přístupem k řešení energetické krize. Německý diplomatický zdroj však podle agentury AFP označil rozhovor mezi oběma státníky za přátelský a konstruktivní, třebaže lídři Evropy posléze nevystoupili na společné tiskové konferenci.

Macron se Scholzem se shodli na tom, že pokud Washington prosadí svůj záměr snížit daně a nabídnout energetické výhody pro společnosti investující na území USA, unie nemůže zůstat nečinná. USA ve svých plánech také vybízejí spotřebitele, aby při výběru elektromobilu „kupovali ten americký“, což je krok, který je obzvláště nepříjemný pro velké automobilové podniky, jaké jsou právě ve Francii a Německu. Odpovědí Evropy by podle nich měl být podobný systém pobídek i ze strany sedmadvacítky. „Potřebujeme podobný zákon jako Američané, potřebujeme dotace pro naše evropské výrobce,“ řekl francouzský prezident ve středu večer v rozhovoru pro televizní stanici France 2.

Neshody

Přitom podle německé agentury DPA to však v německo-francouzských vztazích poslední dobou skřípe tak hlasitě, že „už to nelze skrýt“. Dosavadním vrcholem tohoto „krachu vztahů“ bylo podle DPA minulý týden varování Macrona Německu, že by se mohlo v Evropě ocitnout v izolaci. Na začátku minulého týdne navíc bylo na neurčito odloženo společné pravidelné zasedání vládních kabinetů obou zemí ve Fontainebleau u Paříže.

Francie se na summitu EU minulý týden v Bruselu připojila k ostré kritice Německa kvůli odporu kancléře vůči celoevropskému zastropování cen plynu a kvůli německému programu v objemu 200 miliard eur (zhruba 4,8 bilionu korun) na zmírnění dopadů vysokých cen energií. Některé země EU včetně Francie v tom spatřují riziko narušení konkurenčního prostředí. Kromě toho mají obě země rozdílné postoje ve zbrojní politice. Vázne společný vývoj bojového letounu FCAS firem Dassault a Airbus a Francie se nehodlá podílet spolu s Německem a dalšími 14 státy na novém evropském systému protivzdušné obrany.