Bude Brusel regulovat tetování? Dlouhé mlčení o jedech v těle

Zhruba 12 procent Evropanů má tetování. A tím i chemické látky v těle, z nichž některé mohou být škodlivé. Zatímco ingredience v kosmetice či textiliích jsou jasně definovány, u tetování neexistuje dostatečná transparentnost. Evropská unie v současné době rozhoduje, zda je potřeba zavést omezení látek používaných v tetovacích barvách, která by platila v celé EU.

Jaké chemikálie obsahují barvy, které si nechávají vpravovat pod kůži, zda třeba nemohou způsobovat rakovinu, zajímá jen naprosté minimum lidí, píše německý list Die Welt. Jako příklad cituje Sandy Verfailleovou, šéfku tetovacího studia „Inksane“ v belgickém městě Roeselare. Ve studiu pracuje 15 umělců. Jejich klienti se většinou zajímají o to, jak dlouho bude procedura trvat, jak moc je bolestivá, jestli barvy nezpůsobují alergie, anebo zda jsou barvy veganské. „Stane se sotva jednou za rok, že se někdo ptá na chemikálie v tetovacích barvách,“ říká Verfailleová.   

Tetovací barvy (a permanentní make-up) obsahují nebezpečné látky, o nichž se ví, nebo jsou podezřelé z toho, že by mohly vyvolávat nádory, genetické mutace, alergie, mít toxické účinky na reprodukci či jiné nepříznivé účinky na zvířecí anebo lidský organismus. Dosud ale neexistují studie, které by prokázaly přímou souvislost mezi tetováním a rakovinou u člověka. Výsledky zkoumání zdravotních dopadů tetování na člověka nejsou jednoznačné.

K tomu navíc přistupuje fakt, že výrobci těchto substancí je obvykle produkují k jiným účelům. Též proto, že tetování je poměrně malým trhem. Pigmenty, které jsou obsaženy v tetovacích barvách, se většinou vyrábějí k použití u textilií, aut a umělých látek. Tetování je jejich vedlejším využitím. Navíc, výrobci těchto látek se obávají možných právních důsledků použití svých produktů při tetování, jež pro ně není lukrativním byznysem. O jejich spojitosti s tetováním tedy mlčí. Existují také různé cesty, jak dosavadní snahy o regulaci obejít. Daná látka se už třeba nebude nabízet pod označením tetovací barva, ale jako umělecký materiál. Anebo lze barvy, jež obsahují potenciálně nebezpečné látky, kopit v jiné zemi EU, kde regulace zatím neplatí.      

Vzhledem k nedostatku informací o tetovací barvách požádala Evropská komise (EK) Evropskou agentura pro chemické látky (ECHA), aby posoudila rizika spojená s chemickými látkami v nich obsažených ve vztahu k lidskému zdraví a přezkoumala potřebu omezení jejich používání v rámci celé EU.

V současnosti neexistují na úrovni EU platné právní předpisy upravující tuto problematiku, ale sedm členských států (Belgie, Francie, Německo, Nizozemí, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Norsko a Lichtenštejnsko) má své vlastní předpisy vycházející z usnesení Rady Evropy z roku 2008 o bezpečnosti tetování nebo z usnesení z roku 2003, které mu předcházelo. Kromě toho se tetovacích barev týká směrnice o obecné bezpečnosti výrobků, pokud jde o povinnosti výrobců neuvádět na trh nebezpečné výrobky, nařízení o klasifikaci, označování a balení (CLP), pokud jde o označování výrobků, které obsahují klasifikované látky v množství přesahujícím jejich klasifikační limit, a nařízení REACH, pokud jde o požadavky na registraci a poskytování informací, ze se dočíst na webových stránkách agentury ECHA. Neboť se však mnohé nebezpečné látky mohou v tetovacích barvách vyskytovat v malých množstvích, nemusí pro ně platit povinnosti vyplývající z nařízení CLP a REACH.

Výsledek své zkoumání, o které ji požádala Evropská komise, předložila agentura ECHA koncem loňského roku. Jde o 500 stran tlustou studii, která navrhuje omezení při využití kolem čtyř tisíc chemikálií. Jde o nejdelší seznam tohoto druhu, jaký ECHA za dobu své existence vytvořila. ECHA nyní své poznatky postupně zasílá komisi, jež rozhodne, zda omezit použití předmětných chemických látek, či nikoli. Pokud EK omezení podpoří, vstoupí v platnost po konzultacích se Světovou obchodní organizací (WTO), odhlasování členskými státy a schválení Evropskou radou a Evropským parlamentem. Celý tento proces zabere přibližně dva až dva a půl roku.

Každopádně, dosavadní snahy o zavedení pravidel v substancích používaných pro tetování selhaly. Ukazují to už snahy o regulaci ve zmíněných sedmi zemích. Jak píše Die Welt, jedna švédská studie z letošního roku zjistila, že 12 z 24 tetovacích tinktur, které se prodávají ve Švédsku, ještě stále obsahuje zakázané substance nebo příliš vysoké koncentrace škodlivých látek. Existují proto obavy, že ctižádostivé návrhy unijní agentury ECHA se nepodaří nikdy prosadit.