Merkelová po 16 letech končí. Olaf Scholz se stal německým kancléřem
NĚMECKÝ KANCLÉŘ
Sociální demokrat Olaf Scholz se stal oficiálně novým německým kancléřem, v pořadí devátým v dějinách spolkové republiky. Nástup do funkce šéfa vlády završil Scholz kancléřským slibem, který složil ve Spolkovém sněmu. Předtím ho poslanci do funkce kancléře zvolili a následně jmenoval prezident Frank-Walter Steinmeier.
Prezident Steinmeier také ve středu odpoledne jmenoval ministry Scholzovy vlády. Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí je šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě.
V 736členném Spolkovém sněmu potřeboval Scholz ke zvolení 369 hlasů. Ze 707 odevzdaných hlasů jich 395 bylo pro něj, 303 proti, šest poslanců se zdrželo a tři hlasy byly neplatné. Scholz tak získal více hlasů, než kolik jich bylo potřeba ke zvolení, zároveň jich bylo o 21 méně, než kolik mandátů má nastupující koalice. Tu vedle sociálních demokratů (SPD) tvoří Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).
Z výsledku, který oznámila předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová, ale nebylo patrné, kolik koaličních poslanců bylo přítomných. Televize n-tv uvedla, že nepřítomných bylo šest sociálnědemokratických poslanců. Podle místopředsedy SPD Kevina Kühnerta lze předpokládat, že chybějící koaliční hlasy byly z řad Zelených a FDP.
Scholz po hlasování své zvolení přijal. "Přijímáte volbu, pane Scholzi?", dotázala se Basová Scholze. "Ano," odpověděl nově zvolený kancléř.
Scholz poté odjel za prezidentem, který ho jmenoval do čela vlády. "Jménem Spolkové republiky Německo jmenuji podle článku 63 základního zákona Olafa Scholze spolkovým kancléřem," řekl Steinmeier. Tento krok od prezidenta vyžaduje základní zákon, což je obdoba ústavy. Před odchodem od prezidenta Scholz krátce jmenovací dekret ukázal na kamery.
Od prezidenta odjel Scholz zpět do parlamentu, kde složil kancléřský slib. Ten stvrdil svým podpisem pod základní zákon. Scholz se tak oficiálně stal novým německým kancléřem. Předávání moci tím ale neskončilo, prezident ještě musí jmenovat nové ministry, kteří v parlamentu složí přísahu. Scholz s vládou pak převezmou úřady po svých předchůdcích. Scholz se v kancléřství setká s Merkelovou v 15:00 SEČ.
Dneškem tak po 16 letech končí éra kancléřky Merkelové, která byla v čele spolkové republiky první ženou a také prvním východním Němcem. Narodila se sice v Hamburku, vyrůstala ale ve východním Německu.
Scholz od svého zvolení kancléřem přijal již řadu gratulací. Pogratuloval mu také jeho volební sok Armin Laschet, který byl kancléřským kandidátem konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Merkelové. Unie ale v zářijových parlamentních volbách skončila těsně druhá za SPD, sestavování vlády se tak ujal Scholz.
"Dnešek s volbou kancléře je demokratickým završením intenzivního souboje. I když jsme bojovali o jiný výsledek, můžeme být šťastní, že v naší zemi je mezi demokraty tak vysoké uznání. To musíme ochraňovat," uvedl Laschet na twitteru.
Scholz ve stopách Merkelové: Oblíbený, zkušený a umírněný
Vizitka sociálního demokrata Olafa Scholze (63), kterého dnes parlament zvolil novým německým kancléřem:
- Scholz patří mezi nejoblíbenější politiky v zemi, od března 2018 byl vicekancléřem a ministrem financí ve čtvrté vládě Angely Merkelové. Otěže vlády přebírá dnes 16 let po svém učiteli a mentorovi Gerhardu Schröderovi.
- Svoji kandidaturu na kancléře oznámil Scholz na twitteru vloni začátkem srpna. Cestu ke kancléřskému křeslu mu po zářijových volbách, ve kterých jeho SPD těsně zvítězila, otevřela koaliční smlouva, kterou "semaforská" koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů (FDP) představila koncem listopadu.
- Letos v červnu byla Scholzovi připisována politická zodpovědnost za pád německé finanční společnosti Wirecard, která loni v červnu vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (48,5 miliardy Kč), které vykazovala v účetnictví. Scholz v dubnu před sněmovním výborem odpovědnost odmítl, stejně jako obvinění, že německý úřad pro finanční dozor BaFin a ministerstvo financí držely nad Wirecardem ochrannou ruku. To, že se společnosti dařilo tajit skutečné finanční poměry, ministr připsal pečlivě organizovaným podvodům a také tomu, že státní kontrolní úřady nebyly tehdy na rozkrytí podvodů dostatečně vybaveny.
- Členem SPD je Scholz od roku 1975. Jeho oblíbenost uvnitř strany i u veřejnosti v poslední době vzrostla díky jeho rozhodné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky, na kterou těžce dopadla pandemie covidu-19. Scholz tak učinil navzdory své předchozí přísné finanční politice v duchu jeho hesla "dáváme jen to, co máme", díky které země hospodařila s přebytky. Současná situace jej přiměla změnit kurz: "Tohle všechno je nákladné, ale když neuděláme nic, mohlo by to být ještě mnohem nákladnější," uvedl Scholz, v opozici k již zmíněnému návrhu daňových úlev pro bohaté, které navrhují konzervativci, a ve prospěch navýšení minimální mzdy.
- Scholz je spolustraníky považován za zkušeného politika a u německé veřejnosti je obecně znám.
- V jednom rozhovoru se Scholz označil za stoupence multilateralismu: "Jsem velkým zastáncem multilateralismu, kdy jsou bezpečnost a hospodářská politika výsledkem spolupráce," uvedl letos v červnu. Jedině jeho SPD je podle něj schopná Německo provést energetickou transformací a udržet zemi na vrcholu.
- Od března 2011 do března 2018 byl Scholz starostou Hamburku. Pod jeho vedením se toto druhé největší německé město stalo oficiálním uchazečem o OH 2024, když dostalo přednost v interním souboji s Berlínem. Obyvatelé města ale kandidaturu zamítli v referendu. Radnice Hamburku se také v roce 2012 jako první v Německu dohodla s místní muslimskou komunitou na oficiálním uznávání jejích náboženských svátků.
- Kritiku naopak vyvolaly jeho plány na výstavbu stovek bytů pro migranty, demonstranti plán označovali jako "ghetta Olafa Scholze". Výzvám k odstoupení také čelil v roce 2017 za to, že úřady nedokázaly během summitu G20 v Hamburku trvale udržet v ulicích pořádek.
- Scholz se již jako student angažoval v mládežnické organizaci SPD, ve straně poté zastával funkci generálního tajemníka, byl jejím lídrem ve spolkové zemi Hamburk i jedním z místopředsedů sociální demokracie (v letech 2009 až 2019).
- Od února do dubna 2018 byl poté, co v čele SPD skončil Martin Schulz, úřadujícím předsedou strany. Na podzim 2019 patřil k favoritům klání o křeslo předsedy SPD, o vedení strany se tehdy ucházel s málo známou braniborskou političkou Klarou Geywitzovou. Ve druhém kole volby však těsně podlehli kritikům vlády velké koalice Saskii Eskenové a Norbertu Walteru-Borjansovi. Scholz následně odstoupil z pozice místopředsedy.
- V letech 1998 až 2001 a poté 2002 až 2011 byl poslancem Spolkového sněmu, z parlamentu odešel poté, co byl zvolen starostou Hamburku. V letech 2007 až 2009 byl ministrem práce a sociálních věcí v první vládě Merkelové. V roce 2013 se účastnil vyjednávání o druhé vládě velké koalice.
- Narodil se 14. června 1958 v Osnabrücku a na univerzitě v Hamburku vystudoval práva. Poté působil jako advokát.
- Podle agentury AFP je Scholz velmi umírněný a nepříliš charismatický.
- Je ženatý a bezdětný.