Tvrdý střet o společné evropské dluhy

Lídři Evropské unie se v Bruselu čtyři dlouhé dny a noci pokoušeli dohodnout o největším průlomu v evropské integraci od zavedení eura. Délka, náročnost, tvrdost a nervozita jednání odpovídala podstatě. Nejednalo se o nic menšího než o společné dluhy, kdy za ně svorně a nedílně ručí všechny země Evropské unie. Plán se zrodil v květnu v hlavách německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Rozhodli se, že využijí tvrdého zásahu, který evropské ekonomice dala koronavirová karanténa, k delfínímu skoku k integraci. Ke společným dluhům. V krizi chtěli pod záminkou koronaviru propojit dohromady hned dva plány, o něž dlouho usilují. Zelenou, bezuhlíkovou Evropu, což je hlavně německá priorita. A společné evropské dluhy, symbolizované společným evropským dluhopisem, což je zase nejvyšší priorita francouzská. Emmanuel Macron o ní mluví, kudy chodí, od chvíle, kdy byl zvolen. Byla pilířem jeho slavného evropského projevu na Sorbonně v roce 2017.

Ty dva plány ale dlouho nešly dohromady. Společný evropský dluhopis byl pro Němce jako červený hadr pro býka. Nepřekročitelná linie. Hrůza z představy, že by někdy Němci sdíleli dluhy s někým jiným, plnila ještě před deseti lety při krizi eura první stránky německých bulvárů. Nebudeme platit ani euro za Řeky, hlásal opakovaně vlivný deník Bild. Angela Merkelová, která se začátkem června ujala předsednictví Evropské unie, věděla, že společný dluhopis musí zabalit do mimořádně lákavé formy, aby se dal Němcům prodat.

Celý článek Lenky Zlámalové naleznete již nyní na EchoPrime nebo od čtvrtka v tištěném Týdeníku Echo. Předplatné získáte zde.