Nebrat karty je právo, rozkvět šedé ekonomiky nehrozí, říkají po zrušení EET podnikatelé

Poslanci v pátek popravili Elektronickou evidenci tržeb (EET). Pro politiky hnutí ANO nástroj, který narovnal podnikatelské prostředí, pro současnou vládní koalici byrokratickou překážku a zbytečné otravování živnostníků. Na tom, kam se česká ekonomika bez EET bude ubírat, nicméně nepanuje shoda. Zastánci hovoří o oživení takzvané šedé ekonomiky nebo o tom, že většina podnikatelů je pro zachování evidence, zatímco podnikatelské organizace krok současné vlády chválí.

Elektronická evidence tak zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Schválený vládní návrh musí teď ještě posoudit Senát a podepsat prezident.

To však vzhledem k většině současné koalice v parlamentu zřejmě nehrozí. Pro zrušení EET hlasovalo 92 ze 142 přítomných poslanců. Ruce zvedli poslanci vládní koalice a přidali se k nim i poslanci SPD. Klub ANO hlasoval proti. I v Senátu pak mají subjekty tvořící pětikoalici jasnou většinu, se 108 hlasy ve sněmovně pak mohou přehlasovat i prezidentské veto Miloše Zemana.

Nebudou nás šmírovat, chválí podnikatelé

Asociace malých a středních podniků a živnostníků vnímá zrušení EET jako krok zpět. „Podnikatelé si v naprosté většině na EET zvykli. Hlavní argument, že přineslo administrativní zátěž není pravdivý, jedná se pouze o funkcionalitu pokladních systému, které jsou již daným standardem našeho oboru a slouží k řízení podnikaní,“ sdělil redakci Luboš Kastner, člen představenstva asociace.

S tím nesouhlasí šéf podnikatelských odborů Radomil Bábek. Ten označil zrušení EET za jednoznačně správný krok, který podnikatele osvobodí. „Možná si zvykli na elektronické pokladny. To ale nemá nic společného s elektronickou evidencí tržeb, kterou bychom měli poskytovat státu. (...) Podnikatel má jistotu, že ho nebude šmírovat nějaký úředník z Pardubic,“ řekl deníku Echo24.

Kastner má za to, že dojde k úbytku komfortu zákazníka. „Pokladní systém patří k základním nástrojům podnikaní a patří i k fixním nákladům na podnikaní. Objektivně přispěl ke zlepšení podnikatelské etiky i komfortu pro hosta. Vnímáme zrušení EET pouze jako politický boj, který zbytečně podnikatele ovlivňuje. Je pravda, že se systému nevyužilo naplno například při tvorbě kompenzačních covidových programu. Nicméně podnikatelé již nyní ve většině nechtějí podnikat v devadesátkovém modelu podnikaní, chtějí moderně své podnikaní rozvíjet,“ dodal.

Nebrat karty je právo

Bábek nesdílí obavy z přesunu části ekonomiky do šedé zóny, tedy takové, která není monitorovaná a kontrolovaná státem a neplatí se z ní daně. „Rozkvět šedé zóny nemá s EET nic společného, ani pozitivně, ani negativně. Nehrozí žádná změna, protože EET už dva roky nefunguje,“ myslí si Bábek. Naopak mu nepřipadá férové, že živnostníci museli se stoupajícími náklady investovat ještě do digitálních kas nebo akceptovat platby kartou. „Jestli někdo nechce brát platební karty, tak je to jeho právo, protože on to musí zaplatit. Banka si to vymyslela, zákazník to využívá a on to musí zaplatit, to je přeci nehorázné,“ uvedl.

Evidence tržeb začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 se rozšířila na podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Následně se měla rozšířit na další obory, šlo například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna loni 1. května a do EET se mělo podle odhadů zapojit dalších zhruba 300 000 podnikatelů. Mnohokrát se pak řešilo v parlamentu a v roce 2017 část zákona o evidenci zrušil i Ústavní soud.

Dlouhodobě se také řešilo, kolik vlastně EET státu reálně vyneslo. Původce nápadu, expremiér Andrej Babiš na počátku projektu hovořil o vyšších desítkách miliard korun ročně, což se však nikdy nepotvrdilo. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová pak v pátek řekla, že kabinet ztratil právo říkat lidem, že nemá dost peněz na pomoc občanům, když se vzdal pravidelného příjmu ve výši 13 miliard korun.

Naopak koaliční zástupci si zrušení pochvalovali. Poslanec ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček uvedl, že mu vadilo, jak se na živnostníky z principu „hledělo jako na podezřelé“.