Švédsko a Finsko jsou na cestě do NATO. Je to prý otázka pěti let

Vůdce největší švédské opoziční Umírněné strany Ulf Kristersson nepochybuje o tom, že vstup Švédska do NATO je otázkou několika příštích let. Uvedl to v rozhovoru pro deník Expressen. I když vládní sociální demokracie je pro zachování neutrality, další opoziční strana Švédští demokraté rovněž podporují vstup do Aliance, upozorňuje server Euractiv. Pro začlenění do NATO se vyslovují politické strany také v sousedním Finsku.

Kristersson řekl, že je „naprosto přesvědčen“, že Švédsko se stane členem Aliance nejpozději do pěti let. Dodal, že by si přál, aby Švédsko a Finsko šly cestou k členství v NATO "ruku v ruce." Kristersson také zmínil, že o tom již jednal s „několika finskými partnery“, včetně prezidenta Sauliho Niinistöa.

Navzdory nadšení části opozice se sociálně demokratická menšinová vláda ve Stockholmu zdráhá myšlence začlenění země do Aliance a nedávno popřela zprávy, že již připravovala svou žádost. Znovu také potvrdila strategii nezapojovat se do vojenských aliancí.

Situace ve Švédsku se ale může změnit po zářijových volbách. Průzkum z 20. ledna ukazuje, že Švédskou sociálně demokratickou dělnickou stranu podporuje 31 procent. Umírněnou Koaliční stranu by volilo 21 procent respondentů. Švédští demokraté, kteří se nedávno také pozitivně vyjádřili ke vstupu Švédska do NATO, získali v průzkumu 19 procent. Opozice si dělá naděje, že konečně vystřídá socialistickou vládu.

Podle lednového průzkumu televizní stanice SVT bylo 37 procent příznivců vstupu do Severoatlantické aliance. Opačného názoru bylo 35 procent dotázaných a 28 procent byli nerozhodnutí respondenti. Ve srovnání s podobným průzkumem v roce 2017 dochází k mírnému nárůstu procenta příznivců vstupu do NATO. Tehdy toto řešení podporovalo 32 procent respondentů. Na druhou stranu se výrazně zmenšila skupina odpůrců. Před pěti lety tvořili 43 procent.

Jak upozornil deník Do Rzeczy, finský prezident Sauli Niinistö ve svém novoročním projevu zdůraznil, že Helsinky si ponechávají možnost požádat o členství v NATO, a to i přes požadavky Ruska blokovat „další expanzi Aliance na východ.“ "Manévrovací prostor a svoboda Finska zahrnují také možnost vojenské adaptace a žádosti o členství v NATO, pokud se tak rozhodneme," řekl. Podobně se vyjádřila i finská premiérka Sanna Marinová. "Finsko si ponechává možnost požádat o členství v NATO," uvedla premiérka. Hlasy pro vstup do NATO se začínají ozývat už i mezi členy finských Zelených.