Kolik stojí v České republice lidská svoboda

Ze srovnávací zprávy Rady Evropy o situaci v evropských věznicích v letech 2005 – 2015, která byla zveřejněna v nedávné době, vyplynulo, že se počet vězňů v České republice zvýšil o celých deset procent. V reálných číslech je to sice jen 1 814 osob, ale každopádně je minimálně alarmující, že poměr lidí ve výkonu trestu v České republice patří v Evropě k těm nejvyšším.

Může existovat mnoho odpovědí na otázku, proč patří Česká republika k těm zemím, kde poměr osob ve výkonu trestu patří k nejvyšším, podle pražské advokátky Mgr. Lucie Martin-Nešporové, může být vysvětlením to, že dle jejích zkušeností trestní řízení v České republice představuje stále jakýsi „hon na čarodějnice“. Podle ustanovení § 2 odst. 5 trestního řádu platí, že orgány činné v trestním řízení objasňují skutečnosti způsobem uvedeným v zákoně i bez návrhu stran, a to okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch osoby, proti níž se řízení vede, dle jejího názoru to v praxi však příliš takto nefunguje.

Ve smyslu platných právních předpisů, tj. trestního řádu, lze nařídit vazbu jen ze tří zákonných důvodů, a to: pokud je obava, že obviněný uprchne, nebo že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky, anebo že bude opakovat trestnou činnost. Podle Mgr. Lucie Martin-Nešporové však platí, že čím vším lze odůvodnit některý ze zákonných důvodů, to je věc na jiné vyprávění. A dále svou myšlenku rozvádí: „dosud bezúhonný občan, cizinec ze země EU, který nikoho nezabil, nenapadl, ani nikomu neublížil, žije spořádaným životem, denně dochází do místa výkonu práce, které je orgánům činným v trestním řízení dobře známo, je po osmi měsících od spáchání přečinu, za něž je trestně stíhán, zadržen a vzat do vazby, protože se státní zástupce obává, že by mohl utéct do zahraničí a soud mu dá zapravdu“. Advokátka rozvádí svou myšlenku: „Je přece absurdní, tvrdit, že obava ohledně uprchnutí vyvstane až po osmi měsících, kdy se řízení vede. Kdyby tato osoba skutečně chtěla uprchnout, tak by již dávno nebyla na území České republiky. A kde je to hodnocení okolností v neprospěch i ve prospěch obviněného. Co když ztratí práci?“.

Jakou cenu má lidská svoboda v ČR a jakým způsobem se může osoba, která byla nezákonně zbavena svobody, dožadovat odškodnění? Každý, kdo má za to, že mu vznikla škoda (majetková či nemajetková újma) nezákonným zásahem státu nebo nesprávným úředním postupem, může se obrátit na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o odškodnění ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou. „Uvědomme si ale, že odškodnění za nemajetkovou újmu se v těchto případech v řádech mezi Kč 500 a Kč 1 500 za jeden den vazby. Nedomnívám se, že je to dostatečná částka, která by měla vyjádřit skutečnou újmu vzniklou v souvislosti s nezákonným omezením osobní svobod“ zdůrazňuje Mgr. Lucie Martin Nešporová.

Obdobně mohou vzniknout i situace, kdy se během vyšetřování zjistí, že obviněný ve vazbě není trestně odpovědný nebo je jednoduše nevinný. V takovém případě je nutné trestní stíhání neprodleně zastavit a obviněného z vazby neprodleně propustit. „Bohužel je smutné, že slovo neprodleně může být státním zastupitelstvím chápáno i jako celých 28 dní“, posteskne si advokátka Martin-Nešporová v souvislosti s případem klienta z posledního období a dodává: „proti tomu, že osoba není neprodleně propuštěna z vazby, i když to obájce opakovaně navrhuje, se nelze nijak efektivně bránit.“

V nedávné době podepsané Memorandum mezi zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a Českou advokátní komorou o lepší komunikaci mezi státními zástupci a obhájci by mělo vést nejen ke zlepšení komunikace, ale z dlouhodobého hlediska i k tomu, že v trestním řízení budou více užívaný nástroje v podobě tzv. odklonů. „Chci věřit tomu, že do budoucna bude v trestním řízení více zdůraňována hodnota a skutečná cena osobní svobody a omezí se tudíž případy s neprávným zacházením s ní,“ uzavírá advokátka.

Mgr. Lucie Martin Nešporová, advokátka

LN Law Office Prague