Dar čínského lidu Německu – socha Karla Marxe
Výročí revolucionáře
NOVÉ
1
Do západoněmeckého Trevíru dovezli z Číny zvláštní dar – nadživotní sochu Karla Marxe. Vlivný, ale kontroverzní myslitel a revolucionář se ve městě narodil a v květnu tam jeho 200. jubileum připomenou tři výstavy. Na jejich otevření má promluvit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Marxe zpodobnil přední čínský sochař a ředitel Čínského národního muzea Wu Wej-šan. Bronzový odlitek vysoký 4,4 metru vytvořil symbolicky s nakročenou levou nohou. Slavnostní odhalení sochy, která váží 2,3 tuny, je naplánováno na 5. května, tedy na den Marxových narozenin, uvedla agentura DPA.
Marx patřil k intelektuálům, na něž se odvolávaly socialistické a komunistické režimy. V Číně vládne komunistická strana, v zemi ale podle mnoha odborníků nastolila tvrdý, takzvaný dickensovský kapitalismus. Ten panoval v Evropě v 19. století a Marx jej pranýřoval.
Na otevření výstav v Trevíru promluví 4. května v Konstantinově bazilice šéf Evropské komise Juncker. V lednu to oznámil organizátor akcí Rainer Auts, aniž výběr řečníka vysvětlil. Juncker předsedal lucemburské středopravicové Křesťanskosociální lidové straně a působil také ve vedení Mezinárodního měnového fondu, který levice kritizuje.
Největší z chystaných výstav v Rýnském zemském muzeu ponese název Karl Marx 1818-1883. Život. Dílo. Doba. Potrvá do 21. října a na 1000 metrech čtverečních představí Marxův intelektuální a politický vývoj. Zaměří se i na kontext vzniku jeho děl, k nimž patří Komunistický manifest a třísvazkový Kapitál.
Karl Heinrich Marx se v Trevíru narodil 5. května 1818 a strávil v něm prvních 17 let života. Jeho jubileum je příležitostí pro posílení významu města i celé spolkové země Porýní-Falc, prohlásil dříve zemský ministr kultury Konrad Wolf. Již nyní přijíždí každoročně do Trevíru kolem 150.000 čínských turistů, napsala DPA.
Marx a po něm pojmenovaný myšlenkový směr marxismus zásadně ovlivnil filosofii, sociologii a ekonomii. Odpůrci Marxovi vyčítají důraz na třídní boj, výzvy k revoluci, nárokování si vědeckosti, útok na náboženství či výpady vůči Židům. Ani v Trevíru není všeobecně přijímán – podle DPA panují obavy, že jeho sochu někdo poškodí.
