Byl horší odsun, nebo život v totalitě, přemítal arcibiskup na sjezdu sudetských Němců
Sjezd sudetských Němců
NOVÉ
Foto: Wikipedia Commons/
Vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn převzal v bavorském Augsburgu nejvyšší sudetoněmecké ocenění – Evropskou cenu Karla IV. Rodák od Litoměřic na sjezdu sudetských Němců poté řekl, že často přemýšlí, zda odsun nebyl lepší, než život v komunistickém režimu. Sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) se letos, na rozdíl od předchozích dvou let, neúčastní členové české vlády.
Sudetští Němci ocenili Christopha Schönborna za zásluhy o porozumění ve střední Evropě i za boj proti nacionalismu a populismu. Třiasedmdesátiletý duchovní, který se narodil začátkem roku 1945 u Litoměřic, ve svém projevu řekl, že vyhnání Němců z Československa po druhé světové válce bylo bezprávím, zároveň ale přítomné vyzval k pohledu do budoucnosti. „Už to nebude naše vlast, historie se nedá vrátit,“ poznamenal.
Schönborn také řekl, že se často zamýšlel nad tím, zda nakonec nedopadli lépe ti, kdo museli Československo po válce opustit, než ti, kteří v něm zůstali, a museli pak žít v nedemokratickém komunistickém režimu. „Nám zůstalo to nejdůležitější – svoboda,“ podotkl.
Sjezd sdružení, které zastupuje zájmy sudetských Němců odsunutých po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, zahájil šéf bavorského SL Steffen Hörtler v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti stovek hostů. Už předtím se ráno otevřelo několik desítek stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu regionů České republiky.
Politický vrchol sjezdu přijde v neděli, kdy s projevem vystoupí nový bavorský premiér Markus Söder. Smíření Čechů a sudetských Němců a zlepšení vztahů mezi Prahou a Mnichovem leželo velmi na srdci už jeho předchůdci Horstu Seehoferovi (oba CSU), který o lepšících se vztazích s Českem hovořil jako o jednom ze svých nejdůležitějších politických úspěchů.
Posun od dříve chladných vztahů byl vidět v posledních letech i na sjezdech sudetských Němců, kde v roce 2016 jako první oficiální zástupce české vlády vystoupil tehdejší ministr kultury Daniel Herman. Loni se sjezdu zúčastnil dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek (oba KDU-ČSL), který ve svém projevu mimo jiné řekl, že přijel na návštěvu ke krajanům.
Letos sice – i kvůli obtížím se sestavováním české vlády – do Augsburgu žádný český ministr nedorazí, zastoupení zde ale má několik politických stran včetně sociální demokracie, TOP 09 nebo Zelených. Zřejmě nejznámější českou političkou, která se zúčastní jedné z doprovodných debat, je někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
Česká účast na sjezdu je ale širší – vystupuje zde Západočeský Symfonický orchestr Mariánské Lázně a z řad veřejnosti má dorazit až tisícovka Čechů. Když bude podle Posselta, měl by se v příštích letech jeden ze sudetoněmeckých sjezdů uskutečnit přímo v České republice. Na tu letos odkazuje i hlavní grafický motiv sjezdu, na němž je na pozadí fotografie Karlova mostu vidět obrys Česka a nápis „Kultura a vlast – základy míru“.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15 až 30 tisíc Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320 až 350 tisíc obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.
