Důchodci berou za Babiše méně než za Kalouska
Výše důchodů
NOVÉ
1
Přidal jsem důchodcům více, než poslední pravicová vláda. Tak předseda vlády Andrej Babiš s oblibou prezentuje navýšení důchodů seniorům, kteří letos od státu dostali o 900 korun více. Na příští rok počítá Babiš s dalším navyšováním, i když přiznává, že by na to v současném rozpočtu nebyly prostředky. Za vlády Miroslava Kalouska na ministerstvu financí přitom průměrná penze dosahovala úrovně skoro 44 procent průměrné mzdy. Letos za vlády Andreje Babiše však průměrný důchod dosahuje jen 38 procent.
S podobným srovnáním přišla o víkendu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která na příští rok požaduje navýšení o dalších 900 korun. „A víte proč? Protože když se podíváme na poměr našeho průměrného důchodu k průměrné mzdě, tak je to dnes osmatřicet procent. Víte, že i za Kalouska měli naši senioři více? A proto si myslím, že jako sociální demokracie těch devět set průměrného navýšení musíme prosadit,“ řekla na sjezdu ČSSD Maláčová. Deník Echo24 přitom na výrazný nepoměr důchodů k průměrné mzdě poukázal už dříve ZDE.
Důvodem byla hospodářská krize, kdy důchody i přes ekonomickou krizi rostly a mzdy se snižovaly. Výše důchodů se totiž vypočítává nejčastěji podle výše inflace nebo spotřebního koše. Pokud ceny zboží rostou, důchodci dostávají přidáno. Procento průměrného důchodu k průměrné mzdě však neustále od roku 2013 klesá.
Pokud ministryně Maláčová prosadí navýšení důchodů o 900 korun tak, jak plánuje, výrazně by se procento nezměnilo. Narazit může zejména na ministryni financí Alenu Schillerovou, která je také pro navýšení, ale pouze o sedm set korun.
V současné době je průměrný důchod ve výši přes 13 tisíc korun. Předseda vlády Andrej Babiš tvrdí, že chce do konce volebního období dosáhnout hranice 15 tisíc korun. Premiér tak musí vyřešit, kde na penze sežene peníze. V současném rozpočtu jde totiž o nejvyšší položku. V letošním roce je na penze vyčleněno 461,3 miliardy korun, to je meziročně o 37 miliard více. Pokud by navýšení o 900 korun prošlo, navýšily by se výdaje na penze na sumu okolo 500 miliard korun.
Bude důchodová komise řešit reformu?
Vláda v únoru také odstartovala existenci důchodové komise, která si dala za úkol vyřešit nízké penze u žen a dřívější odchod do důchodu pro vybrané profese. Ministryně už před ustanovením pracovní skupiny uvedla, že hlavním tématem bude náprava starých křivd. „Chceme se v první řadě zaměřit na to, kde máme největší šanci na úspěch. Náš systém v sobě obsahuje pořád spoustu nespravedlností. Pro začátek můžeme odstranit alespoň ty největší. Na některých věcech se shodneme už dnes. Jsou to třeba nespravedlivě nízké důchody žen, nebo dřívější odchod do penze pro lidi z náročných profesí,“ uvedla Jana Maláčová.
Odborníci však varují, že se komise a také samotná vláda má zabývat spíše penzijní reformou. Měla by se zajímat také o to, jak bude systém vypadat, odkud bude mít příjmy, jak vysoký bude poměr důchodu ke mzdě a kolik si na penzi budou muset spořit lidé.
Podle propočtů je totiž zřejmé, že penzijní soustava nebude bez reformních změn udržitelná. Největší problémy by se mohly vyskytnout za 15 let, kdy začnou odcházet do důchodu ročníky ze 70. let. Výdaje by tak mohly podle nedávného vyjádření zástupců ministerstva práce být ročně až o čtyři procenta HDP vyšší než příjmy, v dnešních cenách by tak schodek mohl činit ročně téměř 200 miliard korun.
