Nechápu, proč bychom se měli řídit právním výkladem Agrofertu, říká europoslanec Zdechovský
STŘET ZÁJMŮ
NOVÉ
Poslanci z kontrolního výboru Evropského parlamentu ve čtvrtek v nezávazných doporučeních vyzvali Českou republiku, aby řešila střet zájmů svého premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády by podle nich měl v případě, že se střet zájmů prokáže, rezignovat, přestat skrze své firmy čerpat finance nebo zveřejnit informace o kauze Čapí hnízdo. Doporučení sice jsou nezávazná, ale Andrej Babiš by se jimi měl začít řídit, míní člen výboru, český europoslanec Tomáš Zdechovský. „Nechápu, proč by v České republice měl být speciální právní výklad, který se opírá víc o právní výklad Agrofertu než výklad Evropské komise,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24.
Jaká by měla být odpověď českých úřadů na vaše doporučení?
České úřady by se doporučení měly pořádně nastudovat a měly by začít postupovat tak, jak se má. Ukázalo se třeba, že to, že subjekt není ve střetu zájmů, se v České republice dokládá čestným prohlášením. Přišli jsme na četné případy, kdy ty subjekty opakovaně lhaly a díky tomu pobírají neoprávněně dotace. Tento způsob se musí naprosto měnit.
Mají taková nezávazná doporučení vůbec smysl?
Ano, mají. V případě, že někdo nechápe, co je to doporučení, tak to potom bude muset pochopit v momentě, kdy to zavedeme jako legislativu. Ve 26 členských státech všichni ta doporučení chápou a aplikují. Nechápu, proč by v České republice měl být speciální právní výklad, který se opírá víc o právní výklad Agrofertu než výklad Evropské komise. Naše mise ukázala, že úřady jdou na ruku Andreji Babišovi a jeho firmám a naše trpělivost má určitou mez.
Mluvil jste o docházející trpělivosti. Co by následovalo v případě, že by se nic nezměnilo? Co lze očekávat?
Pak by výbor mohl požádat Evropskou komisi, aby prověřila, zda je fungování některých fondů a proplácení žádostí v souladu s evropským právem. Následovat by mohlo zastavení čerpání některých fondů. Myslíme si, že jsme se opravdu celou dobu snažili chovat slušně, snažili jsme se vysvětlovat, ale to nejde dělat donekonečna.
V takovém případě by byla na místě další mise do České republiky, schůzky s Andrejem Babišem? Jak by to vypadalo?
Ty schůzky už probíhají. Probíhají i s českými ministerstvy, které jsou kompetentní o těchto věcech rozhodovat. Evropská komise má ale bohužel z těch diskuzí často pocit, že české orgány se snaží na těch schůzkách argumentovat jen minimálně a nesnaží se zohlednit doporučení Evropské komise. To je v České republice opravdu zásadní problém.
Existuje pro tuhle situaci vůbec nějaký precedens z cizích zemí?
Ano, existuje ze Slovenska, kde docházelo systematicky k rozkrádání evropských dotací. Naštěstí před dvěma lety zvolili po vraždě jednoho z novinářů, který na to poukazoval (Jána Kuciaka – poznámka redakce), poměrně tvrdý postup.
A co si z toho máme vzít tady v České republice?
Možná by se mohli čeští úředníci seznámit s tím, jakým způsobem to na Slovensku dopadlo a jak se tam nyní postupuje. Žádný strom neroste do země a ty podvody budeme chtít vyřešit. Nikoliv jen po těch firmách, které dnes čerpají dotace v rozporu s nařízením Evropské komise, ale i po konkrétních úřednících, kteří bohužel doporučení také nerespektují.
Naše orgány by se měly začít zabývat případy, které jsou systematicky zametány pod koberec. Třeba to, když se nevyšetří podezření, že u nás někdo daňově optimalizoval peníze z Německa nebo další věci, které se týkají právě firem Andreje Babiše. To je pro nás poměrně alarmující.
