Francouzský volební víkend: Macron při invazi bodoval, nejspíš postoupí s Le Penovou

Po pandemii covidu-19 se hlavním tématem ve Francii před prezidentskými volbami 10. a 24. dubna (druhé kolo) stala rusko-ukrajinská válka a s ní spojené výdaje na armádu, dále zahraniční politika, uprchlíci i nezávislost na poli energetiky. Ruská invaze na Ukrajinu také posílila pozici současného prezidenta Emmanuela Macrona, jehož někteří protikandidáti v minulosti stranili Vladimiru Putinovi. Kampani dominovala i témata poklesu kupní síly, minimální mzdy, vzdělávání a zdravotní péče.

Macron kvůli svému diplomatickému úsilí před i během invaze na Ukrajinu ani neměl čas na předvolební kampaň, uspořádal jen jedno velké setkání. Kandidáti extrémní pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour a extrémní levice Jean-Luc Mélanchon, kteří dlouhá léta vzhlíželi k Vladimiru Putinovi, se během ní naopak dopustili mnoha kontroverzních výroků. Zemmour dokonce prohlásil, že Francie nesmí přijmout ani jednoho ukrajinského uprchlíka. A před invazí také uvedl, že Putin je ruský vlastenec a je "legitimní, že hájí zájmy Ruska." Poté ale připustil, že se mýlil, a invazi odsoudil. A Macron sklízel politické body.

Ve středu se Mélenchon v předvolebních průzkumech dotahoval na vedoucí dvojici Macron a Le Penová. Lídr hnutí Nepodrobená Francie (LFI) v úterý večer vystoupil před svými stoupenci na setkání v Lille, v 11 dalších městech se na pódiu objevil ve formě hologramu. Mélenchon vyzval k mnohem ambicióznější klimatické politice, prezidenta Macrona obvinil z nečinnosti. Průběh setkání živě přenášela stanice BFM TV. V čele průzkumů se nadále drží Macron. Ty mu pro první kolo přisuzují zhruba 28 procent. Jeho náskok na druhou Le Penovou se ale ztenčuje, v posledních dnech už jen na rozdíl statistické odchylky. Z úterního průzkumu BFM TV vyšla Le Penová s 23 procenty, Mélenchon s 15,5 procenty. Oba si proti předchozímu týdnu mírně polepšili.

Ruská invaze na Ukrajinu se již promítla i do poklesu kupní síly Francouzů. Zdražení ropy pocítili i řidiči, pro které francouzská vláda od 1. dubna zavedla slevu 15 centů na litr pohonných hmot. V důsledku ekonomických opatření na zvládání pandemie covidu se v letech 2020 a 2021 zvýšilo zadlužení Francie na 115,7 procenta HDP. Státní rozpočet loni zaznamenal zhruba sedmiprocentní schodek, inflace dosáhla letos v únoru 3,6 procenta, k jejímu zbrzdění ovšem přispělo zastropování cen elektřiny, které donutilo jejího francouzského výrobce a distributora Électricité de France vydat nové akcie. Společnost vlastní z 83,88 procenta stát, který se na zvýšení kapitálu podílel 2,5 miliardami eur. Chudoba a růst nákladů na život ohrožují stále víc Francouzů.

Téma kupní síly staví do popředí i stávající prezident. „Od léta budou moci firmy vyplácet svým zaměstnancům nezdaněný bonus na kupní sílu až do výše 600 eur (14 600 korun)," slíbil Macron. Dodal, že k dosažení stanovených cílů bude zapotřebí více práce. „Sociální systém funguje pouze v silném, výkonném státě," podotkl podle listu Le Monde. Více peněz slíbil i lidem samostatně výdělečně činným. Investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, navýšena má být podpora samoživitelek a samoživitelů. Macron slíbil i lepší vzdělávání, více sociální spravedlnosti a větší podporu nemocnic, které nejen od pandemie koronaviru pracují na hranici možností.

Předvolební kampani dominuje i migrace. Současným uprchlíkům z Ukrajiny je francouzský civilní a politický život bližší než migrantům z islámských zemí, proto debata nabrala jiný rozměr. Názorová hranice je patrná zejména mezi kandidáty umírněné a krajní pravice. Migraci by různě omezili Zemmour a Le Penová. Neobvykle tvrdý postoj vůči migrantům zaujala také republikánka Valérie Pécresseová, když uvedla, že jako prezidentka by "vymýtila nefrancouzské zóny" neboli čtvrti s vysokou kriminalitou. Pachatelé v těchto oblastech podle ní měli být trestáni o poznání přísněji než jinde. Podle oborníků by to ale porušilo základní princip rovnosti před zákonem. A brexitový vyjednavač Michel Barnier, který vloni v létě kandidoval v primárkách francouzské pravice, zase šokoval prohlášením, že by chtěl na tři až pět let přerušit tok imigrantů ze zemí mimo EU do Francie.

Tématem daně i důchody

S válkou na Ukrajině souvisí i obrana země a postupného navyšování výdajů na armádu. Macron v kampani potvrdil závazek dát v roce 2025 na vojenské výdaje 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Aktuální dění podle něj potvrdilo, že dříve kritizované výdaje byly na místě.

Současný prezident také propaguje nezávislost na poli energetiky, a to pomocí snižování spotřeby ropy a zemního plynu. Pro obnovu jaderné energetiky jsou pak prakticky všichni kandidáti. Výjimkou je Mélenchon, který chce, aby se v roce 2050 veškerá elektřina vyráběla z obnovitelných zdrojů energie (OZE), ke kterým mají kandidáti rozdílný přístup. Le Penová a Zemmour jsou pro odstranění větrných a solárních elektráren, protože neřeší energetické spotřeby a hyzdí francouzskou krajinu, Macron a Pécresseová trvají na současném využití jaderné energie a té z OZE.

Tradičním tématem předvolebních kampaní ve Francii je debata o minimální mzdě. Její zvýšení je doménou levicových prezidentských kandidátů, třeba Mélenchon navrhuje nárůst na 1400 eur měsíčně. Podle něho by se na ní měli podílet především bohatí, proto by se měl zavést platový strop ve firmách. Druhým zdrojem by bylo zastropování dědictví na 12 milionů eur, zbytek by šel do státní pokladny. Le Penová navrhuje, aby firmy zvýšily svým zaměstnancům platy o deset procent, které nebudou podléhat odvodům. Podniky by tak mohly přidat, aniž by odvedly více peněz do státní pokladny. Tato sleva by se týkala všech, kdo vydělávají méně než trojnásobek minimální mzdy.

Zemmour chce lidem, jejichž měsíční příjem je nižší než dva tisíce eur, odpustit daň, která slouží k financování sociálního systému. Chce hodně omezit imigraci a zastavit zdravotní péči pro cizince, úspory by měly činit desítky miliard eur. Ty by použil na daňové úlevy pro Francouze. Macron se k minimální mzdě nevyjádřil.

Dalším velkým tématem kampaně byl věk odchodu do důchodu. Koronavirová pandemie zastavila reformu, která chtěla zpřehlednit složitý důchodový systém a jež se řídila heslem „za každé odvedené euro jedno na důchod“. Daňový poplatník měl vědět, kolik si našetřil a s jak velkou penzí může počítat. Macron nyní navrhuje zvýšení hranice odchodu do penze z 62 na 65 let, za to slibuje důchod minimálně 1100 eur měsíčně. Stejně se k věku staví i Pécresseová. Mélenchon oproti tomu navrhuje snížit hranici odchodu do důchodu na 60 let. Le Penová zpočátku usilovala o totéž, ale couvla a nyní chce 62 let, přičemž by se mělo zohlednit, že člověk začal pracovat už před dovršením 20 let (pak by mohl žádat o dřívější odchod do důchodu). Zemmour navrhuje zvýšení důchodového věku na 64 let.

Dalším tématem je vztah Francie k NATO a EU. Je pravděpodobné, že se Severoatlantická aliance změní. Macron a Pécresseová vyzývají k její reformě. Podle Le Penové, Zemoura a Mélenchona by z aliance Francie měla odejít, pokud zůstane NATO stejně. Macron a Pécresseová si pak přejí větší evropskou integraci, zatímco Le Penová, Zemmour a Mélenchon více francouzské suverenity na úkor EU.