Hrozba pro Evropu? Turecko přebírá velkou vojenskou základnu v Libyi

Turecko se začalo zmocňovat veliké strategické letecké základny v západní Libyi. Je to první vojenská základna v rukou Ankary, která se nachází u severoafrického pobřeží. To by se mohlo stát velmi vážným problémem pro stabilitu v jižním Středomoří, píše server Insider Over.

Základna známá jako al-Watiya, která nese jméno po arabském vojevůdci Okbu ibn Nafiovi, který dobyl pro Araby v 7. století severní Afriku, se nachází 25 kilometrů od Tuniska a 125 kilometrů severozápadně od hlavního města Tripolisu. Vojska generála Haftara, který i přes prohry v posledních týdnech ovládá stále ještě většinu Libye, základnu po určitou dobu držela, byla ale vytlačena, i když se ji v posledních měsících neúspěšně pokoušela znovu obsadit.

Nyní ji pro sebe získává turecká armáda, kterou do země povolala na svou podporu vláda v Tripolisu, vědoma si logistického a strategického významu. Základna al-Watiya je dobře opevněná, v jejím prostoru se nachází stanice pro tankování pohonných hmot, několik skladů zbraní, hangáry, má dvě vzletové a přistávací dráhy, obytnou zónu pro personál a může pojmout až 7 000 vojáků.

Základna se nachází na strategickém místě a umožňuje ovládat jak rozsáhlou oblast, která vede podél hranice mezi Libyí, Tuniskem a Alžírskem, tak i pobřeží Středozemního moře od Misuráty po Tunisko.

Podle serveru Insider Over, který se odvolává na izraelské zdroje, se turecká letecká aktivita stává v Libyi intenzivní a letecký vojenský most mezi Tureckem a Libyí je velmi aktivní. To navzdory mezinárodnímu zbrojnímu embargu, které jak Ankara, tak podporovatelé generála chalífy Haftara ignorují.

Server připomíná, že když Ankara dlouhodobě vydírá Evropskou unii množstvím migrantů na svém území, kteří přicházejí do Evropy balkánskou cestou, tureckou kontrolou jižní migrantské trasy do Evropy se bude problém ještě zhoršovat. Sílící přítomnost Turecka, které podoporuje islamistické a džihádistické extremisty v Sýrii a Libyi, by se tak mohla v krátkodobém i střednědobém horizontu stát pro Evropu vážným problémem.

Nezdá se však, že by si to NATO uvědomilo. Africom, neboli velitelství americké armády pro Afriku, údajně turecký rostoucí vliv veřejně příliš neznepokojuje. Naopak upozorňuje na sílící postavení Ruska na východě Libye, kde vojensky zasahuje ve prospěchu vojsk generála Haftara.

Podle generála Stephena Townsenda, velitele Africomu, vyslala Moskva v květnu do východní Libye stíhačky čtvrté generace na podporu Wagnerových jednotek, soukromé ruské armády, která tu bojuje na straně Haftara. Již delší dobu se také hovoří o tom, že Moskva má zájem na své vojenské základně ve východní Libyi.

Server politico.eu k aktuální situaci na bojišti píše, že zhroucení Haftarových vojsk po tureckém útoku v okolí Tripolisu odhalilo neschopnost Evropy kontrolovat konflikt na svých hranicích. V pátek totiž Haftar utrpěl svou nejvýznamnější porážku od začátku své vojenské kampaně v dubnu 2019. Než vládní jednotky GNA podporované tureckou armádou vyhnaly Haftarovy vojáky z města Tarhúna trvalo jen pár hodin. Tarhúna, nacházející se jihovýchodně od Tripolisu, byla poslední město na západě země, kterou chalífa Haftar ovládal.

Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, Haftarův protektor, v sobotu po posledním vývoji na bojišti oznámil nový plán na ukončení libyjské občanské války. Uvedl, že se něm dohodl s předáky ovládajícími východní část Libye. Egyptská iniciativa počítá s vyhlášením příměří od pondělí 8. června. Cílem plánu je umožnit v Libyi konání voleb, řekl Sísí na slavnostním shromáždění v Káhiře, jehož se účastnil i chalífa Haftar a jeho spojenec, předseda libyjského parlamentu, který úřaduje ve východní části země. Tripolis s mohutnou podporou Ankary a úspěšnou protiofenzivou se však zatím na příměří netváří vstřícně.