První nevyšetřená havárie po desetiletích. Komise k Bečvě chce mimořádnou schůzi sněmovny

V kauze ekologické katastrofy na řece Bečvě zůstávají po roce jen pochybnosti. Uniklý kyanid způsobil škody na zhruba čtyřiceti kilometrech vodního toku a způsobil uhynutí přes 40 tun ryb. Viník přesto zatím nebyl usvědčen a brzy zjevně nebude. Sněmovní komise nyní k vyšetřování schválila téměř jednomyslně závěrečnou zprávu a požádala předsedu Sněmovny o svolání mimořádné schůze.

O schválení zprávy informovala předsedkyně komise Marie Pěnčíková (KSČM). Podle ní komise zprávu uvolní v pondělí po korekturách. Závěry nechce prezentovat předtím, než dokument dostanou poslanci. Mimořádná schůze by se podle členů komise měla sejít do konce září. Pěnčíková uvedla, že dokument bude zveřejněn celý, aby veřejnost dostala úplné informace. Zpravodaj závěrečné zprávy Petr Gazdík (STAN) před týdnem konstatoval, že komise zjistila řadu chyb a připravuje návrh legislativních změn, které mají v budoucnu takovým pochybením předejít.

Na možné chyby však už dříve upozorňovali i odborníci. Znalecký posudek, který vznikal osm měsíců, totiž vzápětí zpochybnili. A kritice čelí i práce úřadů na zajištění stop. „Je to důkazní nouze, ze které ta kauza už nikdy nevybředne,“ řekl deníku Echo24 hydrochemik Jakub Hruška.

Případ, který budil od začátku pozornost i kvůli blízkosti chemičky Deza patřící do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), vyvolal kritiku opozice i odborníků kvůli postupu úřadů i dlouhé době šetření. Zatímco několik dní po havárii mluvil Babišův ministr životního prostředí Richard Brabec o nalezení viníka do několika hodin, realita je dosud zcela jiná.

Pátrání soudního znalce Jiřího Klicpery nakonec trvalo téměř osm měsíců a jeho posudek se vzápětí dočkal zpochybnění. „Havárie takového rozsahu se vždycky vyšetřila. Je to po desetiletích nevyšetřená havárie, myslím, že spíš po století,“ řekl deníku Echo24 hydrochemik z Akademie Věd Jakub Hruška, který vedl vědecký experiment zpochybňující Klicperův posudek.

Soudní znalec Klicpera ukázal v posudku na kanál z areálu bývalé Tesly Rožnov a firmu Energoaqua, která tento areál spravuje. Podle něj se totiž chemikálie držely delší dobu u břehu. Někteří rybáři a vědci to považují za nesmysl. Upozornili, že první ryby začaly v řece hynout až po více než třech kilometrech od vyústění kanálu. Na této trase přitom řeka překonává dva jezy a peřeje.

V létě proto vědci a rybáři pod vedením Jakuba Hrušky pokusně do Bečvy vylili u vyústění kanálu solný roztok a zaznamenávali, jak se v řečišti chová. Podle nich výsledky pokusu zpochybňují verzi o otravě z rožnovského kanálu. „Není to jediný závěr, který je v tomhle smyslu. Jsou tam už předchozí měření, že je v tomto úseku řeky mísící zóna obvykle 600 až 800 metrů od ústí recipientu do té řeky. Až na to, že panu inženýru Klicperovi to tak nevyšlo a vyšlo mu 3,5 km u pravého břehu,“ dodal Hruška.

Podle Hrušky však experiment neukazuje na jiného konkrétního viníka. „Myslím si, že je to z dat, která jsou nyní k dispozici, nemožné,“ řekl Hruška s tím, že existuje pouze řetěz nepřímých důkazů, kterým člověk může uvěřit a nemusí. Za to podle něj mohou pochybení úřadů na začátku vyšetřování. V den havárie totiž nikdo neodebral vzorky z vody z průmyslových výpustí okolních podniků, což je podle odborníků jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění řeky. „Tam se stala strašná chyba. Od toho se odvíjí všechny další spekulace,“ dodal Hruška s tím, že posléze vše vyústilo v alibismus, kdy se Česká inspekce životního prostředí či vodoprávní úřad hájí postupem podle zákona.

Obvinění v případu padlo v červnu, kdy policie začala stíhat společnost Energoaqua a jejího jednatele Oldřicha Havelku. Ten odmítl, že by za otravou mohla společnost stát, dozorující žalobce Petr Bareš z Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně však stížnosti firmy i Havelky proti zahájení stíhání odmítl. Zároveň však uvedl, že je třeba v souvislosti s pokusem vědců a rybářů doplnit znalecké posudky. Podle kriminalistů jde v případu o trestné činy poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětileté vězení, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest.

K havárii vznikla na jaře také sněmovní vyšetřovací komise. Vznik komise podpořili poslanci napříč stranami s výjimkou poslanců ANO, kteří se převážně zdrželi. Komise dostala za úkol hlavně shromáždit veškeré podklady k havárii z 20. září i následným haváriím v uplynulém roce a prověřit správnost postupu orgánů státu a jiných osob, jejich případná procesní pochybení či liknavost.

Komise vyslechla například člena představenstva valašskomeziříčské chemičky Deza Pavla Pustějovského, krajského policejního ředitele Jaromíra Tkadlečka, ředitele České inspekce životního prostředí Erika Geusse či poslankyni ANO Margitu Balaštíkovou, která měla v době havárie na starosti v radě Zlínského kraje životní prostředí.