Soudní jednání končící nad ránem? Mimořádně tak soudce může jednat

Velkou pozornost vzbudilo nezvykle dlouhé jednání u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který poslal vydavatelství Mladá fronta a. s. do konkurzu. Soudce Zdeněk Strnad jej ukončil až po více než 16 hodinách v sobotu nad ránem v čase 3.55. Takto dlouhá doba jednání soudu je značně neobvyklá. Přestože se některým advokátům zúčastněných věřitelů způsob jednání nelíbil, má soudce v mimořádném případě pro takovýto postup právo, myslí si to oslovení nezávislí advokáti.

Způsob jednání se nelíbil například jednomu ze zástupců věřitelů Janu Vučkovi, který upozorňoval, že by při takovém způsobu jednání mohlo jít i o zdraví přítomných. Proti tomu stál zástupce jiného z věřitelů Ladislav Štorek, který označil jednání soudce za mimořádně profesionální.

Samotný soudce Zdeněk Strnad se hájí tím, že se jednalo o ojedinělý případ, kdy věc nesnesla odkladu. „Jednání v takovéto délce nejsou obvyklá, nicméně v ojedinělých nelze vyloučit jejich účelnost například s ohledem na mimořádnost nastalé situace, složitost projednávané věci či potřebu vyřízení věci, jež nesnese odkladu,“ sdělil pro Echo24.

Podobně hovoří také oslovení advokáti. „Průběh předmětného jednání byl nepochybně nestandardní, což ostatně uvádí i sám soudce. Na druhé straně je třeba konstatovat, že žádný právní předpis nestanoví minimální či maximální délku jednání a striktně z tohoto pohledu nedošlo k žádnému porušení zákona. To ostatně dosud nenamítají ani účastníci, resp. jejich právní zástupci. Samozřejmě nemohu činit hodnotící soud, zda uvedený postup byl ‚v pořádku‘, či nikoliv, neboť jsem se jej nezúčastnil, nemám k němu dostatek informací a pro posouzení věci jsou pouhé informace o délce jednání nedostačující,“ uvedl pro Echo24 Radim Miketa, jeden z představitelů České advokátní komory.

„V každém případě je nutno uvést, že průběh jednání soudu je v rukou soudce a jednání musí být vedeno nejen dle výslovných ustanovení zákona, ale musí být respektovány i základní zásady soudního řízení. Soudy jsou tak mimo jiné povinny dbát práv a právem chráněných zájmů účastníků a zamezit tomu, aby práv nebylo zneužíváno. Ustanovení občanského soudního řádu, ale i jiných právních předpisů musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Pokud by nestandardní délka jednání měla za cíl zhoršit (či na úkor jiných zlepšit) postavení kteréhokoliv účastníka řízení, či neodůvodněně zkomplikovat či znemožnit uplatnění jeho práv, pak by teoreticky mohlo být řízení zatíženo vadou,“ dodal s tím, že nestandardní délka jednání může být i předmětem námitek v odvolacím řízení a bude podrobena přezkumu odvolacím soudem.

Advokáti musí být připraveni na nepohodlí

Že je způsob jednání v rukou soudce si myslí také Václav Vlk, člen Unie obhájců České republiky: „Soudce je pánem sporu a on rozhoduje, o tom nemám žádnou pochybnost. Jestli to bylo dobře nebo špatně, lze určit jenom na základě konkrétních okolností, v konkrétní věci a na konkrétním místě. To se v naší branži občas děje. Já se teď vracím z výslechu, kde jsme také byli velice dlouho, ale bylo to zkrátka potřeba dokončit. Pokud by to dosáhlo intenzity porušení práva na spravedlivý proces. To znamená, že by to samotné jednání bylo takové, že by reálně ty strany nemohly hájit svoje práva, tak pak si umím představit, že by odvolací soud, Ústavní soud, nebo Nejvyšší soud, to jednání zrušil a muselo by se opakovat.“

„Tento názor prochází judikaturou advokátní komory i judikaturou českých soudů. Pokud by to opravdu bylo mučení, tak by to samozřejmě našlo zastání u odvolacích soudů. Advokáti i soudci, ti všichni profesionálové, kteří chodí k soudu, musí být připraveni na výraznou míru časového omezení a nepohodlí,“ dodal pro Echo24.

Podobně hovoří také Marek Nespala. „Bez znalosti spisu a okolností případu se nemohu k vašemu dotazu kvalifikovaně vyjádřit. Dominus litis, neboli pánem řízení je předseda senátu či samosoudce. Vámi presentovaná délka ústního jednání není obvyklá, ale nikoli vyloučená. V exponovaných věcech jí lze i pochopit. Za srovnání stojí např. program hlavních líčení v trestní kauze Berdychova gangu, kde se začínalo brzy ráno a končilo v nočních hodinách denně. Hodnocení pohnutky takového vedení přelíčení by znamenalo zasahování do soudní nezávislosti, i když z takových situací si lze učinit závěr o smyslu cíle postupu. Rozpor se zákonem však shledat nelze,“ uvedl pro Echo24.

Člověk ztrácí pozornost a klienta to může poškodit

Z oslovených advokátů pouze expert na pomoc lidem v exekucích Petr Němec připustil, že takovýto způsob jednání může skutečně ovlivnit výsledek. „Dané považuji nesporně za neobvyklý postup a jde i o postup, který může být za hranou práva na spravedlivý proces. Taková délka řízení je pochopitelně fyzicky i psychicky vyčerpávající. To může snižovat kvalitu právního zastoupení. Pokud se například já v soudní síni setkávám pravidelně s tím, že jednání není nahráváno, ale je protokolováno a soudce dané nečiní řádně (ať už ledabylostí, nepochopením věci či snad i úmyslně), tak je velmi náročné hlídat, aby bylo v protokolu vše, jak zaznělo z úst mých či svědků. Po dvou hodinách pak člověk ztrácí pozornost, což může vést k chybné protokolaci, což může klienta vážně poškodit. Nedokážu si představit takhle sedět někde 16 hodin do 4 do rána,“ sdělil pro Echo24.

„Účastníci i právní zástupci mají pochopitelně i další běžné povinnosti po běžné pracovní době, někdy to jsou i další večerní pracovní schůzky v rámci výkonu advokacie. Může jít o věci, které nelze odložit a pokud je účastník či právní zástupce nucen opustit soudní jednání, protože prostě nemůže počítat s tím, že bude jednáno do osmi večer nebo dokonce do čtyř do rána, tak bylo nesporně nezvyklým postupem soudu zasaženo do jejich práva na spravedlivý proces, neboť jim fakticky byla znemožněna účast na soudním jednání. Nepovažuji to za správné a třeba v rámci trestního řízení by to bylo i krajně nebezpečné. Ostatně spánková deprivace je i formou mučení či nepřípustného nátlaku při výsleších represivních složek nedemokratických režimů," dodal.