„Rektoři zotročili asi 70 osob.“ Harvard odhaluje svou otrokářskou minulost

VYŠETŘOVÁNÍ HISTORIE

„Rektoři zotročili asi 70 osob.“ Harvard odhaluje svou otrokářskou minulost
Kampus jedné z nejprestižnějších amerických univerzit - Harvardu. Foto: Shutterstock
1
Svět

Echo24

Jedna z nejprestižnějších univerzit na světě, americký Harvard, odhalil po rozsáhlém vyšetřování svou otrokářskou minulost. Otrokářská tradice měla dle vlastních zjištění univerzity na Harvardu bujet od jeho založení v roce 1636 po dobu asi 150 let. Teď chce vedení Harvardu investovat obrovské sumy peněz do procesu, který označují za „napravení“ minulých provinění.

Harvardská univerzita zveřejnila tento týden rozsáhlou 134stránkovou zprávu, v níž popisuje na základě rozsáhlého výzkumu své spojení s otrokářským obdobím USA a jeho odkaz v současnosti. Investigativu inicioval v roce 2019 rektor univerzity Lawrence S. Bacow. Ustanovil komisi z univerzitních odborníků, kteří se měli výzkumem zabývat. Výzva přišla v období, kdy se začalo o otrokářské minulosti výrazně hovořit a po celém světě docházelo ke strhávání soch osobností, které byly s otrokářstvím spojeny.

Zmíněná studie je výsledkem jejich téměř tříleté práce. Harvard zároveň přislíbil, že vytvoří fond, který bude zaměřen na nápravu minulých provinění. Do fondu chce vedení Harvardu v čele s Bacowem alokovat asi sto milionů dolarů, tedy asi 2,3 miliardy korun (dle kurzu ke konci dubna 2022), uvádí New York Times.

Podle závěrů výzkumu na kampusu univerzity ve známém městečku Cambridge žili otroci, byli součástí rektorské kanceláře a prakticky nevycházeli z administrativních budov.

„Během asi 150 let, od založení univerzity v roce 1636 do doby, než Nejvyšší soud státu Massachusetts označil v roce 1783 otroctví za nezákonné, harvardští rektoři a další čelní představitelé, spolu s dalšími zaměstnanci univerzity, zotročili asi 70 osob, z nichž některé pracovali na kampusu,“ uvádí report. „Zotročené ženy a muži pracovali v kanceláři rektorů, ale také se starali a krmili harvardské studenty,“ dodává univerzita.

Komise objevila nejméně 41 významných osobností spojených s Harvardem, které zotročovaly lidi. Byli mezi nimi čtyři harvardští rektoři, například Increase Mather, rektor univerzity v letech 1692 až 1701, a Benjamin Wadsworth, rektor v letech 1725 až 1737, ale také například známí akademici jako profesor matematiky a přírodní filozofie John Winthrop, zakladatel Hopkinsovy nadace Edward Hopkins a Isaac Royall mladší, který financoval první profesuru práva na Harvardu.

Otroci se podle závěrů studie dostávali do vysoce intelektuálního univerzitního prostředí především kvůli ekonomickým partnerstvím s různými společnostmi a plantážníky, kteří v té době otrockých sil výrazně využívali. Tato partnerství byla pro chod univerzity klíčová.

„Tyto výnosné finanční vztahy zahrnovaly především dobrodiní dárců, kteří své bohatství nashromáždili díky obchodu s otroky, z práce zotročených lidí na plantážích na karibských ostrovech a na americkém Jihu a ze severského textilního průmyslu, který byl zásobován bavlnou vypěstovanou zotročenými lidmi drženými v otroctví. Univerzita také profitovala z vlastních finančních investic, které zahrnovaly půjčky karibským plantážníkům cukru, lihovarníkům rumu a dodavatelům plantáží spolu s investicemi do výroby bavlny,“ uvedla zpráva.

Následná integrace po rozpadu otrokářské tradice se na Harvardu zprvu setkala s poměrně velkým odporem. Tehdejší vedení univerzity považovalo Harvard za instituci pro vyšší bílou třídu, včetně studentů z bohatých rodin z Jihu.

V letech před americkou občanskou válkou (1861-65) byla nadále držena tzv. bílá linie, navzdory falešné iniciativě přijímání černošských studentů. V roce 1850 například harvardská fakulta medicíny přijala tři černošské studenty, nicméně po námitkách ze strany bílých studentů a absolventů je tehdejší děkan Oliver Wendell Holmes starší vyhodil. Přímý živý odkaz otroctví a určité segregace žil v prostředí Harvardu podle závěrů zprávy vyšetřovací komise asi do 60. let minulého století.

Univerzita nyní hodlá tuto dle svých slov temnou kapitolu své minulosti zcela pohřbít. Založí zmíněný fond nazvaný „Fond odkazu otroctví“. Nicméně zatím univerzita neuvedla, do jaké míry nebo zda vůbec bude například přímo odškodňovat potomky někdejších otroků.

Fond by měl mimo jiné umožnit vědcům a studentům vynést spojení Harvardu s otroctvím na světlo pro další generace. Odborníci uvedli, že částka, kterou Harvard na takový projekt vyčlenil, je pro vzdělávací instituci vzácná, ne-li bezprecedentní. Soupeří s částkou 100 milionů dolarů, kterou přislíbili představitelé jezuitské konference kněží na rasové usmíření a ve prospěch potomků zotročených lidí na Georgetownské univerzitě.

Zpráva ale vyzývá i k tomu, aby byly peníze vynaloženy v mnoha směrech. Na Harvardu by se měli vytrasovat novodobí potomci zotročených lidí. Další možností je budování památníků a vytváření učebních osnov k uctění a odhalení minulosti. Vytvořit by se měly také výměnné programy mezi studenty a vyučujícími na Harvardu a studenty a vyučujícími na historicky černošských vysokých školách a univerzitách a spoluprací s takovými vysokými školami. Harvard by chtěl rovněž navázat partnerství za účelem zlepšení školství na americkém Jihu a v Západní Indii, kde majitelé plantáží a bostonští brahmíni vydělali své propletené jmění na „zádech zotročených lidí“. Změnit by se mohly také názvy některých harvardských budov.