Tak zlý vývoj nečekali ani pesimisté, automobilový průmysl se zhroutil o 80 procent

Tak zlý vývoj nečekali ani pesimisté, automobilový průmysl se zhroutil o 80 procent
Ekonomika

EKONOMICKÉ DOPADY PANDEMIE

Echo24

Průmyslová výroba v Česku po očištění o kalendářní vlivy zrychlila meziroční pokles na 33,7 procenta z 12,5 procenta v březnu. Propad byl ve všech odvětvích, nejvyšší byl u výroby aut. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Kvůli koronaviru se také podle ČSÚ snížila stavební produkce (o 4,6 procenta), ve schodku pak za duben skončil i český zahraniční obchod. Pokles ve výrobě automobilů v dubnu činil dokonce 80 procent.

„Dubnový výkon českého průmyslu se bezesporu zapíše do učebnic, ovšem temným písmem. Průmyslová výroba se doslova zřítila, spadla nejvýrazněji minimálně v celém tomto miléniu, a to jak meziročně, tak meziměsíčně. Tak zlý výkon nečekali ani pesimisté. Trh očekával propad o čtvrtinu. Meziroční propad je však nakonec více než třetinový, přesně čítá 33,7 procenta,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.

Katastrofální výkon – či spíše „nevýkon“ – průmyslové výroby se odrazil i v mnohem horším než očekávaném výsledku zahraničního obchodu. Obchodní bilance klesla z dubnového přebytku do deficitu takřka 27 miliard, zatímco se očekával mírný přebytek 0,5 miliardy.

Propad průmyslové výroby je podle dostupných údajů největší od roku 2001, odkdy ČSÚ vede srovnatelnou řadu. V březnu a v dubnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy koronavirem a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem. Výrobu zastavily všechny tři velké automobilky. Pokles ve výrobě automobilů v dubnu činil 80 procent.

„Průmysl stáhl dolů zejména výkon zpracovatelského průmyslu, který meziročně propadl o 35,5 procenta. Předně se v propadu zpracovatelského průmyslu promítl meziročně osmdesátiprocentní zhroucení automobilového průmyslu, jejž způsobily odstávky zavedené v rámci boje s koronavirovou nákazou. Tři klíčové automobilky v ČR – Škoda, TPCA a Hyundai – měly výrobu odstavenu po celý nebo prakticky po celý duben,“ myslí si Kovanda.

„Když se nevyrábí, není co vyvážet. Vývoz kvůli odstávkám výroby v tuzemském průmyslu a kvůli uzavření firem klesl meziměsíčně o bezmála dvacet procent, meziročně dokonce o skoro čtyřicet procent. Dovoz si meziměsíčně i meziročně pohoršil také, ale citelně méně, totiž o bezmála třináct, resp. 27 procent. Hlubší propad vývozu než dovozu se zásadně podepsal na zmíněném hlubokém schodku zahraničního obchodu, který je nejvýraznější za celé období minimálně od roku 2005,“ dodal.

Za celý letošní rok tak průmysl ztratí zhruba dvacet procent. Problematický je a bude i opětovný rozběh výroby v květnu o červnu a následné zajišťování odbytu v podmínkách silně ochromené domácí i zahraničních ekonomik.

„Tuzemská průmyslová výroba tak zaznamenala v dubnu nejcitelnější meziroční propad v novodobé historii ČR a překonala doposud nejvýraznější meziroční pád ve výši 22 procent z února 2009, kdy kulminovala globální finanční krize,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Pokles ve výrobě automobilů v dubnu činil 80 procent, citelný pokles však byl podle Seidlera patrný napříč dalšími odvětvími průmyslu, která jsou na automobilový sektor navázána. Výroba plastových výrobků propadla o polovinu a kovových výrobků o čtvrtinu.

Hodnota nových zakázek v dubnu meziročně klesla o 42 procent. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 44,6 procenta, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 36,3 procenta. Nejvíce, téměř o 78 procent, se propadly nové zakázky u výroby motorových vozidel, přívěsů a návěsů. Ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků byly nové zakázky nižší o čtvrtinu, stejně jako u výroby strojů a zařízení.

Meziměsíčně byla průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů nižší o 23,4 procenta.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v dubnu meziročně snížil o 3,2 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda klesla o 5,6 procenta.

Údaje o průmyslu za duben jsou očištěné o vliv počtu pracovních dnů, ČSÚ tato data začal letos upřednostňovat.

Stavební produkce v Česku v dubnu klesla o 4,6 procenta

Stavební produkce v Česku se po březnovém poklesu o 0,3 procenta v dubnu reálně meziročně snížila o 4,6 procenta. Dopad epidemie koronaviru se negativně odrazil zejména v pozemním stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů. Naopak inženýrské stavitelství, do kterého patří z velké části dopravní infrastruktura, v dubnu rostlo, a to ještě výraznějším tempem než v předchozím měsíci. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Výroba v pozemním stavitelství se proti loňskému dubnu snížila o 10,5 procenta. V březnu podle revidovaných údajů klesla o tři procenta. Produkce v inženýrském stavitelství byla v dubnu meziročně vyšší o 13,5 procenta, v březnu byl její růst 10,5 procenta. V únoru se zvýšila zhruba o pětinu.

„V dubnu zmírnilo celkový pokles stavební produkce inženýrské stavitelství, které zaznamenalo dvouciferný růst. Pozemní stavby byly nouzovým stavem více poznamenány a jejich produkce klesla o desetinu. Bytová výstavba byla současnou situací zasažena ve fázi dokončování, počet zahájených bytů meziročně vzrostl,“ uvedla k výsledkům vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.

Stavební úřady v dubnu vydaly 7012 stavebních povolení, meziročně o 4,9 procenta méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 34,6 miliardy korun, což znamenalo pokles o 0,6 procenta.

Počet zahájených staveb bytů meziročně vzrostl o 1,5 procenta na 3386. Počet dokončených bytů naopak klesl téměř o třetinu na 1837. V bytových domech se počet dokončených bytů meziročně snížil o 43,4 procenta.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se v dubnu meziročně snížil o 1,9 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla o 2,3 procenta.

Údaje o stavebnictví za duben jsou očištěné, ČSÚ je letos začal preferovat

Zahraniční obchod ČR v dubnu skončil ve schodku 26,9 miliard korun

Zahraniční obchod ČR v dubnu vykázal schodek 26,9 miliardy korun, což byl meziročně o 42,9 miliardy horší výsledek. Obchodní bilance tak byla nejnižší od vstupu země do Evropské unie, její celkovou výši ovlivnil zejména propad obchodu s auty. Podstatný vliv na obchodování Česka s cizinou měly dopady opatření proti šíření koronaviru jako odstávka výroby a uzavření firem. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Výrazné meziroční poklesy v obchodování jsme zaznamenali se všemi zeměmi, především s Německem, naopak Čína byla jedinou zemí s mírným nárůstem dovozu. Obchodní bilance se zeměmi EU však zůstala i přes výrazný propad nadále kladná,“ uvedla k dubnovým výsledkům zahraničního obchodu ČR ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluš Kavěnová.

Vývoz zboží v dubnu meziročně klesl o 40 procent na 191,4 miliardy Kč a dovoz o 27 procent na 218,3 miliardy.

U motorových vozů klesl vývoz o 69,8 miliardy a dovoz o 34,1 miliardy, kladné saldo obchodování s auty se tak v dubnu meziročně propadlo o 35,7 miliardy korun.

Horší bilanci vykázal také obchod s počítači, elektronickými a optickými přístroji, a to o 4,7 miliardy korun. O 4,6 miliardy korun se pak zhoršil výsledek obchodování s elektrickými zařízeními. Nedařilo se ani obchodu s pryžovými a plastovými výrobky, textilem, stroji, ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla, a základními farmaceutickými výrobky.

Naopak kladně se na výsledku zahraničního obchodu Česka podepsal o 6,5 miliardy korun menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, důvodem byl pokles jejich cen na světových trzích a nižší dovezené množství. O 4,7 miliardy se zmenšil i schodek obchodování se základními kovy a o 1,8 miliardy s chemickým látkami.

Foto: Týdeník Echo

Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie skončila v dubnu přebytkem 23,2 miliardy korun, meziročně byl tak o 34 miliard nižší. Schodek obchodu se státy mimo unii se prohloubil o 9,5 miliardy na 48,9 miliardy korun.

Související články