Kdo že to ostřeluje Záporožskou jadernou elektrárnu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
MAĎARSKÁ REAKCE NA ESKALACI VÁLKY
Maďarsko plánuje nasadit nový systém protivzdušné obrany v severovýchodní části země. Důvodem je podle ministra obrany Kristófa Szalay-Bobrovniczkého rostoucí ...
Zpravodajství o Ukrajině od samého začátku války není prosto nepřesností a ušlechtilých lží, ale v posledních dnech už to překročilo míru. Část mainstreamového zpravodajství i u nás se zcela odpoutala od reality. Aktuálně to můžeme sledovat na zprávách o Záporožské jaderné elektrárně.
Největší jaderná elektrárna Evropy leží na břehu Dněpru a od poloviny března ji okupuje ruská armáda. V posledních dvou týdnech do areálu elektrárny dopadlo několik střel. Nejprve se u nás psalo, že to byly ruské střely, protože to tvrdil Kyjev, nově je konsenzus psát jakoby nerozhodně, že z ostřelování se obviňují obě strany navzájem. Tady nedostává na frak jen logika – proč by najednou Rusové ostřelovali sami sebe? –, ale i povinnost reportovat celistvě. Existuje přitom pět dní staré video, na němž Volodymyr Zelenskyj mj. říká: „Každý ruský voják, který buď střílí na elektrárnu, nebo využívá ochrany elektrárny ke střelbě (především na města Nikopol a Marhanec – pozn. aut.), musí vědět, že se stává zvláštním terčem pro naše zpravodajské služby, pro naše speciální útvary, pro naši armádu.“
Je sice těžko pochopitelné, jak by mohli Rusové ostřelovat elektrárnu a současně ze sebou ostřelované elektrárny ještě ostřelovat přes řeku dvě ukrajinská města, ale přiznání, že elektrárnu ostřeluje ukrajinská armáda, v prezidentových slovech je. Někdo ze západních politiků, na jejichž dobré vůli závisí vojenská a finanční pomoc, bez níž by se státní moc na Ukrajině dávno zhroutila, by měl Zelenskému říct, ať s ostřelováním elektrárny okamžitě přestane.
Idealizujícím zpravodajstvím o Ukrajině a jejím prezidentovi, nesčetnými projevy na jeho podporu se naneštěstí klíčoví představitelé Západu vmanévrovali do stavu, v němž je pro ně jakékoli ostřejší slovo na Zelenského adresu nemožné vyslovit. Připadali by si hloupě, jakkoli jejich pocity jsou vzhledem k riziku havárie v elektrárně zcela druhořadé. Pokud je na nás někdo závislý, jsme hlupáci, pokud na něho neuplatňujeme svůj vliv.
Neschopnost konstatovat tak základní fakta, jako že to byla Ukrajina, kdo v květnu zastavil průtok plynu jednou z tras do Evropy (stanice Sochranovka), že to byla Ukrajina, kdo minulý týden zavřel ropovod Družba, když byly tranzitní poplatky od Ruska zablokovány jednou západní bankou. Tato neschopnost je docela nebezpečná. Dnes už jsou u nás lidé – a zřejmě jich přibývá, které dětinské nanebevnášení režimu v Kyjevu dovedlo k odmítnutí celého příběhu včetně jeho pravdivé podstaty – že slabší byl napaden silnějším.
Pro českou vládní koalici není z této ukrajinské pasti cesty ven. Ani všech pět stran dohromady si vůbec neví rady s energetickou krizí. Ta začala sedm osm měsíců před válkou v důsledku zeleného dogmatu, který je dnes oficiální politikou celé EU. Strany vládní koalice tuto politiku v zásadě přijaly, všechny ještě před volbami. Insideři přiznávají, že ruský vpád na Ukrajinu byl pro Petra Fialu a spol. vítaným útěkem před vlastní bezradností. Oni to potřebují hrotit, povyšovat tuto válku na souboj svobody a totality, ačkoli na Ukrajině svoboda podle západních standardů nebyla ani předtím, natož za války. Oni jsou na idealizované podání Zelenského odkázáni skoro stejně jako prezident sám.
JADERNÁ ENERGETIKA
GRILOVÁNÍ EUROKOMISAŘŮ