Byly zakázány peníze, zrušeny školy. Komunistický experiment zabil 1,7 milionu lidí

Kambodžský režim Rudých Khmerů proslul krutostmi, kterých se dopouštěl na vlastních obyvatelích. Ultrakomunistickému experimentu, který měl Demokratickou Kampučii přeměnit v zemědělský ráj, podlehlo během čtyř let jejich vlády 1,7 milionu lidí, více než čtvrtina populace země. Prosazení beztřídní agrární společnosti bez peněz a technických vymožeností, bez vlády práva a osobní svobody se neobešlo bez teroru, který se dotkl každé rodiny. O pád vražedného režimu vedeného Pol Potem se postarala vietnamská armáda, když 7. ledna 1979 obsadila kambodžskou metropoli Phnompenh.

Vietnamská vláda už déle odmítala přihlížet přeshraničním útokům ozbrojených skupin Rudých Khmerů. Invazi zahájenou v prosinci 1978 korunoval rychlý úspěch, završený dosazením loutkové komunistické vlády v Phnompenhu.

I po svržení však o sobě Rudí Khmerové, neboli stoupenci Komunistické strany Kambodže (KSK), dávali vědět. Uchýlili se do pohoří Dangrek na kambodžsko-thajské hranici, odkud celá 80. léta vedli partyzánský boj proti místním vládám a Vietnamcům. Umožňovala jim to podpora zemí jako je Thajsko, Čína a USA, které se tak snažily vyčerpat prosovětsky orientovaný Vietnam. Přežili i konec studené války, kdy mohli díky misi OSN složit zbraně a beztrestně se zapojit do chystaných voleb, což mnoho z nich využilo. V jednotkách Rudých Khmerů v mládí bojoval také autokratický kambodžský premiér Hun Sen. V bojích o Phnompenh v jejich řadách přišel o oko a částečně ochrnul. Při dlouhodobém léčení v nemocnici přehodnotil své názory, rozešel se s polpotovci a v červnu 1977 se připojil ke kambodžským provietnamským silám, které na jaře 1978 zahájily povstání proti Polpotovu genocidnímu režimu.

Pohnat k zodpovědnosti se podařilo jen několik nejbližších Pol Potových spolupracovníků, nikoliv jeho samého. Představitelé Kambodže a OSN v červnu 2003 podepsali dohodu o zřízení tribunálu pro bývalé vůdce Rudých Khmerů. Mezinárodní tribunál v Kambodži zahájil svoji činnost v roce 2006. Posledními dosud žijícími lídry Rudých Khmerů jsou dvaadevadesátiletý Nuon Chea a sedmaosmdesátiletý Khieu Samphan. Oba si odpykávají doživotní trest, k němuž byli odsouzeni za genocidu, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny.

Ideologii režimu Rudých Khmerů, která byla šílenou směsicí maoismu a nacionalismu, rozvinul Saloth Sar, řečený Pol Pot. Rodák z provincie Kompongthom věnoval ozbrojenému boji v řadách komunistického hnutí prakticky celý život. Jako komunistický odbojář Viet Minhu (Ligy boje za nezávislost Vietnamu) bojoval proti francouzské nadvládě v Indočíně, po vyhlášení nezávislé Kambodže 1954 působil v pronásledovaném podzemním hnutí. Na jeho vrchol vystoupal roku 1962, dva roky po založení KSK.

Skutečnou moc však Rudí Khmerové získali až po letech gerilového boje proti autoritativní vládě prince Sihanuka a pak generála Lon Nola, když USA vzdaly válku v Indočíně. Američany podporované vlády v Saigonu a Phnompenhu nedokázaly bez jejich pomoci přežít. Hlavního města Kambodže se Rudí Khmerové zmocnili 17. dubna 1975. Mnoho obyvatel vítalo ukončení krvavých bojů a doufalo, že dojde k jakémusi národnímu usmíření. Nastal však opak, vystupňovalo se nebývalé násilí.

Obyvatelé měst byli posláni na venkov na převýchovu a nuceni otročit na „vražedných“ rýžových polích, kde se pracovalo od úsvitu do soumraku. Byly zakázány peníze, zrušeny školy. Výukou mohla být jen politická školení spojená se sebekritikou a udílením trestů. Rodiny byly rozděleny, ženy a muži žili v oddělených kolektivech. Cílem režimu byla „vyčištěná“ uniformní společnost. Obětí se staly také etnické a náboženské skupiny, především muslimští Čamové. Násilná kolektivizace vedla k naprosté centralizaci a rozpadu ekonomiky.

Vypuzeni byli všichni cizinci, kontakty s vnějším světem byly zpřetrhány. Znakem nedostatečné převýchovy a tedy prohřeškem bylo i vlastnictví knihy nebo brýlí či jakéhokoliv osobního majetku kromě povolené misky a lžíce. Smrtí se trestal sebemenší přestupek. Zakázané bylo totiž vše, co nebylo povolené. Stačil projev samostatného myšlení, zločinem byla i znalost cizího jazyka.

Hlavní strůjce vražedného režimu Pol Pot byl zbaven moci vlastními souputníky roku 1997. Provizorní soud Rudých Khmerů ho poté za „zradu země“ odsoudil „k doživotnímu vězení“. Ve svém posledním rozhovoru pro tisk Pol Pot prohlásil, že jeho svědomí je čisté. Zemřel v džungli 15. dubna 1998 v den, kdy hlavní zprávou khmerského vysílání Hlasu Ameriky bylo rozhodnutí věznitelů vydat jej před soudní tribunál.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Bývalí vůdci Rudých Khmerů byli poprvé odsouzeni za genocidu