Stavět bez setkání s úředníkem. Průlomové změny při povolování staveb

Měla to být jedna z mála pozitivních věcí, které tu po vládě Andreje Babiše mohly zůstat. Nový stavební zákon měl proklestit náročnou byrokracii, kvůli níž jsou u nás byty nejméně dostupné z celé Evropské unie, protože se staví málo a pomalu. Měl zrychlit povolování staveb, aby lidé už nemuseli obíhat úřady pro mnoho povolovacích razítek. Stál na principu, že občan vše vyřizuje na jednom místě a mezi úřady obíhají jen elektronické spisy.

Dlouho to vypadalo, že vláda bude schopna dohodnout se na tom s opozicí a vznikne nové stavební právo s velmi širokou podporou v parlamentu. To se nakonec nepovedlo. Vláda a opozice se rozešly na tom, zda stavební úředníci budou podléhat státu, nebo obcím. Nový stavební zákon nakonec před pár dny ve sněmovně podpořilo jen hnutí ANO, sociální demokraté a SPD. Proti byla celá opozice, která s největší pravděpodobností bude po volbách skládat příští vládu.

Stavební zákon teď míří do Senátu, odkud se vrátí zpátky do Poslanecké sněmovny. Nová pravidla pro schvalování staveb mají začít platit v polovině roku 2023. Pokud vláda nakonec svou verzi přes odpor Senátu ve sněmovně protlačí hlasy aspoň 101 poslanců, dá se očekávat, že nový kabinet zákon znovu otevře a upraví. Čekání na rychlejší stavění se dál prodlouží a ceny bytů a domů poletí dál vzhůru.

V Salonu Týdeníku Echo se sešli František Korbel, spoluautor návrhu stavebního zákona, právník a legislativec, který stál za přijetím nového občanského zákoníku, místopředseda ODS a starosta Líbeznice Martin Kupka, který patří k nejhlasitějším opozičním kritikům centralizace stavebních úřadů, a Martin Exner, člen STAN a starosta Nové Vsi u Kralup nad Vltavou, obce s velmi složitým stavebním katastrem v blízkosti dálnice D8.

Co zbylo z původní tři roky staré ideje zjednodušit a zrychlit stavební řízení?

Korbel: Ta idea byla skutečně zjednodušit stavební řízení. Dostat ho do systému, který znamená jedno stavební řízení, jedno povolovací razítko. I přes politický spor o to, zda stavební úřady mají zůstat na obcích, nebo je má převzít stát, základní myšlenka v návrhu zůstala. Byly z ní učiněny jen tři výjimky. Záměry v památkově chráněných územích potřebují ještě razítko památkářů. V národních parcích a chráněných krajinných oblastech je potřeba ještě povolení životního prostředí. A požárně významné stavby potřebují ještě razítko hasičů. Požárně významné stavby jsou zjednodušeně řečeno velké stavby pro hodně lidí. Například školy, nemocnice nebo obchodní centra budou vždycky požárně významné stavby.

Kupka: Po hlasování ve sněmovně ale přibyla povinnost razítka od hasičů pro všechny stavby. Poslanec Luzar z komunistické strany prosadil pozměňovací návrh, že razítko od hasičů přibylo u každé stavby. Vrátím se ale k tomu podstatnému. Shoda panuje na tom, že je potřeba zjednodušit stavební zákon.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.