85 % českých potravin nechce ani Agrofert, ani Potravinářská komora. Pro je už jen několik poslanců

PODÍL ČESKÝCH POTRAVIN

85 % českých potravin nechce ani Agrofert, ani Potravinářská komora. Pro je už jen několik poslanců
Domov

Návrh na povinné kvóty českých potravin v obchodech, který podporují někteří poslanci koalice i opozice, naráží nejen u politiků, ale také u velkých potravinářských firem, které jsou proti. Kontroverzní zákon odmítá Potravinářská komora ČR, která velké potravinářské společnosti sdružuje, a také koncern Agrofert ze svěřenských fondů předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Zákonnou kvótu na tuzemské potraviny naopak stále podporuje několik poslanců a také prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek.

Novelu zákona o potravinách, na základě které by se v obchodech mělo prodávat až 85 % českých potravin, již poslanci projednávali. Návrh však nepřijali, ale ani neodmítli. Vrátili ho k přepracování a nyní se v rámci této novely zákona mluví o možném zákonném podílu některých potravin na pultech obchodů až ve výši 65 %.

Pozměňovací návrh zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech předložila skupina dvou desítek poslanců napříč politickým spektrem. Jsou mezi nimi zejména poslanci ANO a SPD. Podepsal se pod něj ale i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, předseda Trikolóry Václav Klaus ml., poslanec ČSSD Jan Birke nebo poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.

Ještě ve středu v České televizi hájil návrh poslanec David Pražák (ANO). „85 % jsme asi pochopili všichni napříč debatou, že už asi podporováno nebude. Bavíme se o nějaké možnosti, dejme tomu, do 65 % s tím, že si myslím, že účinnost by byla až od roku 2022, aby rok byl na připomínku Evropské komise, která k tomu určitě bude mít nějaké vyjádření,“ řekl zákonodárce.

Mnohé obchodní řetězce přitom už i bez regulací vysoký podíl českých potravin nabízejí. To přiznává i Pražák, který svůj návrh zdůvodňuje tím, aby zákazníci „nemuseli běhat mezi obchody“. „Některé obchodní řetězce už dneska splňují třeba 65-70 %. Naopak některé mají jenom 30 nebo 40 %. A jde o to, aby ten zákazník nemusel přebíhat z obchodu do obchodu a hledat, kde je větší podíl těch českých potravin, ale aby to bylo sjednoceno. To znamená, aby třeba nad 400 m2 ty řetězce měly dáno, že budou mít v roce 2024 65 % a nemusel si zákazník běhat mezi obchody a hledat, kde je větší podíl nebo není,“ řekl poslanec.

Spotřebitel je ten, který si vybere, odmítá návrh Potravinářská komora

Proti návrhům poslanců se ale staví už i velké potravinářské koncerny, které by z ní mohly mít prospěch. Novelu zákona odmítá rovněž Potravinářská komora ČR. „Pokud se bavíme o podílu českých potravin, ten by podle nás měl být určitě vyšší než je dnes. Jsou na to základní nástroje, které preferujeme. Jde o propagaci a podpory spotřebitele. Funguje to ve všech okolních zemích, fungovalo by to i u nás, kdyby se tomu věnovalo dostatečné úsilí a prostředky. Spotřebitel je prostě ten, který si pak vybere. Samozřejmě, pokud požaduje nějaké potraviny, tak my mu je rádi vyrobíme a obchodníci rádi prodají,“ řekl deníku Echo24 Miroslav Koberna z Potravinářské komory.

Potravinářská komora sdružuje velké tuzemské producenty potravin. Jsou mezi nimi například podniky Boneco a Xaverov, které vlastní otec ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD), Coca-Cola Česká republika, Drůbežářský závod Klatovy, jenž je hlavním tuzemským konkurentem Agrofertu na trhu s kuřecím masem, nebo mlékárenská společnost Madeta. V Potravinářské komoře jsou také zastoupeny společnosti z koncernu Agrofert, který je ve svěřenských fondech ministerského předsedy Andreje Babiše.

K návrhu je skeptický i samotný Agrofert, jehož mluvčí namítá, že čeští producenti nejsou schopni vyrobit například tolik vepřového masa, kolik by část poslanců požadovala. „Nejde o naši iniciativu, nemáme s návrhem zákona nic společného. I kdyby byl návrh uzákoněn, nepředpokládáme, že by nás jakkoli zvýhodňoval a změnil naši pozici na trhu. Rozumíme snaze podpořit české firmy, a tím nemyslíme sebe, ale realizaci v praxi považujeme za velmi obtížnou. Už teď je jasné, že například u masných výrobků nebude možné požadavky zákona splnit. Důvodem je nesoběstačnost. Tolik masa (především vepřového) se zkrátka v ČR nevyprodukuje, aby se pokryla celková spotřeba obyvatel. A nejde jen o nás, kteří máme v ČR vlastní chovy, ale o všechny producenty masa a uzenin,“ sdělil deníku Echo24 tiskový mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Foto: ECHO24

Navrhovanou novelu zákona označila za nepřípustný zásah do podnikání Hospodářská komora ČR, která zároveň poukazuje na to, že by mohl narazit na úrovni Evropské unie. Podle ní předpis také odporuje evropskému právu, které zakazuje omezení dovozu mezi členskými státy EU. Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by se po zavedení normy omezila nabídka v českých obchodech, protože řada potravin se v Česku nevyrábí. Zároveň by norma vedla ke zdražování zboží a ke snižování jeho kvality.

Podporu návrhu naopak na středečním jednání sněmovního zemědělského výboru vyslovil prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle kterého mělo jít pouze o zhruba 150 položek na trhu, ve kterých by se povinné kvóty požadovaly. To ale v pozměňovacím návrhu na zavedení nové povinnosti nebylo uvedeno. Podle něj je už v současnosti na trhu v těchto položkách 59 procent českého zboží, bylo by tak směšné, kdyby se schválila jenom o něco málo vyšší povinnost.

Státní instituce by měly nakupovat tuzemské potraviny, míní potravináři i Toman

Potravinářská komora a také ministr zemědělství Miroslav Toman namítají, že by stát měl ohledně českých potravin začít nejprve ve svých institucích, které by měly nakupovat více tuzemských potravin.

„Je to samozřejmě záležitost veřejného sektoru, nákupů veřejného sektoru. I Evropská komise propaguje, že by členské země měly ovlivňovat nákupy veřejného sektoru směrem k tomu, aby stát nakupoval potraviny z krátkých řetězců, ekologické a regionální potraviny, ne ty nekvalitní. Tam je cesta podstatného zvýšení nákupů, protože si myslím, že speciálně stravování ve veřejném sektoru je jedno z nejslabších míst v České republice,“ řekl deníku Echo24 Miroslav Koberna z Potravinářské komory.

Také ministr Toman míní, že by veřejné instituce měly více nakupovat české potraviny. „Pokud chce stát něco přikazovat, měl by jít příkladem,“ řekl v nedělním vysílání CNN Prima News.

Samo ministerstvo zemědělství podle tiskového odboru resortu nakupuje do svých stravovacích zařízení zejména české potraviny. Ministerská jídelna odebírá zboží od 25 dodavatelů, čtyři z nich nejsou čeští. Kantýna pak z 18 dodavatelů eviduje jednoho zahraničního, sdělil deníku Echo24 mluvčí Vojtěch Bílý.

Miroslav Koberna z Potravinářské komory ale upozorňuje, že mnoho dalších institucí, jako jsou například školy, takto nenakupují. „Nakupují to nejlevnější, co se koupí na černém nebo šedém trhu, někdy i nelegálním, když není zbytí,“ tvrdí Koberna. „A to se nebavíme jen o vývařovnách, ale nemocnicích, školách a tak podobně,“ dodává.