Mezi vyjednávači na klimatickém summitu narůstá frustrace

Týden po zahájení klimatické konference OSN COP27 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch začíná mezi vyjednávači narůstat frustrace. Obávají se, že se jim do pátku, kdy má konference skončit, nepodaří vyřešit řadu detailů, které jsou zapotřebí k dosažení dohody, píše agentura Reuters.

Od summitu COP27 jsou velká očekávání, delegáti z účastnických zemí dnes ale podle Reuters uvedli, že zatím bylo dosaženo jen malého pokroku v technických detailech ohledně toho, jak plnit dohody a závazky přijaté v předchozích letech. Tyto závazky zahrnují výrazné snížení emisí v tomto desetiletí a příspěvky stovek miliard dolarů, které každoročně potřebují rozvojové země, jež se již nyní potýkají s dopady změn klimatu.

Jeden z vysoce postavených vyjednávačů, který hovořil s novináři Reuters pod podmínkou zachování anonymity, uvedl, že vzhledem k dosavadnímu pomalému tempu jednání budou účastníci ve druhém týdnu konference zahlceni nedořešenou agendou. To by také mohlo zkomplikovat jednání mezi vládními ministry ohledně bodů, které budou klíčovou součástí politické dohody vyplývající z dvoutýdenní konference.

Na dnešek nejsou plánované žádné veřejné akce, jelikož organizátoři tuto neděli označili za den odpočinku. Tisíce účastníků proto vyrazily na místní pláže či do turistických obchodů.

Vyjednávači z jednotlivých zemí ovšem ve své práci pokračují.

„Za pět dní se toho prostě musí stihnout hodně,“ řekl Tom Evans, politický analytik institutu E3G. „Nebyli jsme svědky velké solidarity mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi,“ dodal. Závazky, ke kterým se zatím letos dospělo, jsou podle něj neuspokojivé a narušují důvěru.

Letošní jednání poprvé zahrnují ožehavou otázku, která je v v žargonu COP známá jako „ztráty a škody“. Jedná se o finanční podporu pro rozvojové země zasažené klimatickými změnami poháněnými katastrofami, jako jsou povodně či sucha ničící úrodu. Pro některé země bude výsledek jednání o této pomoci klíčovým ukazatelem úspěšnosti konference.

„Je třeba udělat hodně, abychom zajistili, že finanční závazek bude nový, dodatečný a dostupný,“ řekla rwandská vyjednavačka Ineza Umuhoza Graceová.

Rozvojové země žádají, aby se účastníci letošní konference dohodli na vytvoření speciálního fondu pro náhradu ztrát a škod. Spojené státy a další bohaté země se ale k této myšlence staví rezervovaně a tvrdí, že by bylo lepší tyto prostředky poskytovat skrze stávající programy.

„Rozvojové země nadále prosazují zřízení finančního nástroje pro ztráty a škody a aby byl plně funkční do roku 2024,“ uvedl jeden z vyjednavačů z Latinské Ameriky, který hovořil pod podmínkou anonymity. Vyjádřil přitom obavy z toho, že jednání o této věci budou provázet obstrukce. Spojené státy a Evropská unie v předchozích letech výzvy k vytvoření nového fondu blokovaly, unijní sedmadvacítka však uvedla, že je otevřena myšlence o této věci diskutovat.

Panamský vyjednavač pokrok při jednom osmihodinovém jednání o zmíněné finanční pomoci rozvojovým zemím označil za nedostatečný a pobuřující. Delegáti se podle něj přeli o znění preambule osmistránkového dokumentu.

„Zatímco rozvinuté země stále blokují pokrok v otázce ztrát a škod, můj rodný region Azuero v Panamě trpí nejhoršími záplavami v naší historii,“ řekl vyjednávač Juan Carlos Monterrey, který je zároveň místopředsedou pro implementaci v klimatické agentuře OSN. „Velmi chudí lidé přicházejí o všechno. Nežádáme charitu, ale spravedlnost,“ dodal.