Představa o jakési české elektřině je nesmysl, říká hlavní ekonom ČEZ

ROZHOVOR O CENÁCH ELEKTŘINY

Představa o jakési české elektřině je nesmysl, říká hlavní ekonom ČEZ
"Elektřiny vyvážíme deset terawatthodin, zejména na Slovensko, do Maďarska, trochu do Rakouska. Ale zemního plynu bereme 80 terawatthodin a ropy a ropných výrobků asi 100 terawatthodin. Pro republiku je naprosto klíčové, aby se volný trh udržel a aby fungoval," říká Pavel Řežábek. . Foto: Jan Zatorsky
2
Týdeník

Daniel Kaiser

Cena elektrického proudu se poslední dobou stala politickým problémem par excellence. Minulý týden se Fialův kabinet rozhodl stanovit strop u ceny, za niž obchodník prodává konečnému zákazníkovi. Strop nebyl uvalen na výrobce elektřiny, ti mohou obchodníkům dále prodávat za „tržní“ cenu, přičemž rozdíl obchodníkovi dorovná stát. Zasluhují si výrobci takové ohledy? A v čem má cenu bránit tento trh? I o tom je rozhovor s hlavním ekonomem ČEZ Pavlem Řežábkem.

Když coby relativně chudá země EU vyrábíme elektřinu většinou z uhlí a jádra, tedy levně, proč ji máme v evropském průměru tak drahou?

Nejprve bych upřesnil, že Česká republika zas tak chudá není. Podle statistického úřadu jsme za rok 2020 měli HDP v paritě kupní síly na 94 procentech průměru EU čili na úrovni Itálie a nad Portugalskem, a dokonce i Španělskem. Pořád je jedenáct členských států před námi, ale patnáct už za námi. Jinak – o velkoobchodní ceně elektřiny rozhodují nabídka a poptávka. Taky se nezeptáte: Proč u nás nemáme nejlevnější škodovky, když se u nás vyrábějí? Cenu silové elektřiny v republice určuje volný trh. Tato složka je teď na faktuře nejvýznamnější. Vedle toho jsou tam například ještě položky za přenos a distribuci. Ty jsou regulované.

Leckoho překvapilo, že vláda ohlašuje cenový strop nikoli pro výrobce, ale pro obchodníky.

(Do rozhovoru vstupuje přítomný ředitel strategie ČEZ David Hajmán:) To dává dobrý smysl. Velkoobchodní trh je funkční, jen stanovuje ceny, které se nám jako spotřebitelům nelíbí. Takže je zapotřebí vyřešit dvě odlišné věci. Jednak onen strop pro koncové spotřebitele, kolik jim obchodníci budou smět účtovat – to je těch šest korun za kilowatthodinu silové elektřiny. Jednak se řeší, kde na to vzít peníze. Tím se zabývá návrh od Ursuly von der Leyenové, návrh zastropovat marži nízkonákladových elektráren na 180 eur. Slovo marže oni zvolili proto, že o daních by se v EU muselo rozhodovat jednomyslně. V tomto návrhu jde o to, že jaderným a obnovitelným a hnědouhelným zdrojům zůstane 180 eur za každou MWh dodanou na spotový trh. Všechno nad to jim bude odňato a použito na snížení cen pro koncové spotřebitele. Což neznamená, že na trzích uvidíme 180 eur. Tam bude klidně 500, hlavně proto, že v cenotvorbě zůstávají plynovky a černouhelné elektrárny, které z evropského návrhu byly vyňaty. A ty dodatečné příjmy státu, v tomto případě 320 eur, musejí být použity pro snížení cen elektřiny.

Jak se na návrh von der Leyenové a vlastně i na ten nápad české vlády díváte?

(Opět Řežábek:) ČEZ by měl nižší zisky a následně nižší dividendu. Nicméně firma je příjemcem legislativních opatření, není naší úlohou dávat palec nahoru nebo dolů. Když se něco má udělat takhle, uděláme to takhle.

Jaké otázky padly v rozhovoru:
Jak na unijním trhu s elektřinou funguje cenotvorba?

Existuje česká cenotvorba?

Proč ČEZ neprodává na lipské burze jen přebytky?

Co by se stalo, kdyby ČEZ odešel z burzy?

Jaká je bilance mezi ČR a Německem?

Jak se ekonom ČEZ dívá na možnost, že by 30 procent ČEZ bylo opět zestátněno?

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.