Pandemický zákon nejde proti Ústavě, tvrdí ministerstvo. U právníků však naráží

Zákonodárci se už druhý týden přou o rozporuplnou novelu pandemického zákona. Vládní koalice ji chce prosadit co nejrychleji, i když má být prý pouze „pojistkou“ pro případ, že by se koronavirus třeba v závažnější formě na podzim vrátil. Schvalování novely provázejí tento týden před sněmovnou znovu bouřlivé protesty, své výhrady k ní má opozice i ústavní právníci. Změna zákona znamená výrazné posílení pravomocí vlády, v budoucnu by mohla podnikat kroky, které dříve byly možné jen v rámci nouzového stavu: zavírání restaurací, škol a nově třeba posílání lidí do karantén přes SMS.

Pandemický zákon by v současné podobě přestal platit s koncem února. S tím je ovšem nynější vládní koalice nespokojena. Jeho změnu chce co nejrychleji prosadit zrychleně v tzv. stavu legislativní nouze. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý večer řekl, že koalice udělá vše pro to, aby byl návrh, který by prodlužoval jeho platnost do konce roku, schválen. Původně bylo dokonce zamýšleno, že by mohl mít platnost neomezenou. Novela dle jeho slov umožní „jemně reagovat“ na vývoj epidemie bez nutnosti nouzového stavu.

Pravdou však je, že vláda může dostat do rukou nástroj, kterým by mohla omezovat život podobně jako v rámci nouzového stavu. I proto je ze strany opozice nazýván „převlečeným nouzovým stavem“. Kritizován je ze strany ANO i SPD i zrychlený režim, ve kterém se ho snaží vláda prohlasovat, na místě by bylo podle jejich zástupců projednání v klasickém režimu, včetně příslušné diskuze.

Hnutí Tomia Okamury blokovalo jednání o změně zákona od samého začátku, už před týdnem se jeho poslanci zasadili o to, že byl návrh vyřazen z programu schůze. I kvůli tomu koalice svolala další mimořádnou schůzi. Podle předsedkyně poslanců ANO, Aleny Schillerové, je zákon ušit „horkou jehlou“. Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová (ANO) nazvala novelu „alternativním nouzovým stavem v horším formátu“. Svými vystoupeními blokovali po celý den projednání pandemické novely především poslanci SPD, kteří jsou rozhodnuti v případě, kdy by došlo k jejímu schválení, podat ústavní žalobu.

Za novelou stojí kritizovaný náměstek Policar

Autorem předpisu je náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar. Toho přivedl na úřad jako odborného náměstka už v roce 2015 tehdejší ministr Svatopluk Němeček (ČSSD). Nový ministr za TOP 09 Vlastimil Válek si ho rozhodl ponechat i přesto, že nařízení ministerstva, která pocházela z jeho dílny, v minulosti opakovaně narážela u soudu a čelila kritice. Šlo například o – podle nálezu soudu dostatečně neodůvodněnou – povinnost nosit respirátory v uzavřených prostorách. Minulý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) ho kvůli pochybením, která měl odhalit interní audit, dokonce potrestal snížením platu. Za správnost legislativních předpisů, které odejdou z ministerstva, měl totiž být formálně odpovědný právě náměstek.

Naposledy soud zrušil (krátce po nástupu nové vlády před Vánoci) jeho nařízení, které požadovalo po českých občanech při návratu do vlasti negativní PCR test. Válek ho ovšem tehdy hájil s tím, že odpovědnost nese pouze politik, tedy ministr, nikoli náměstek, jenž je pouhým úředníkem.

Snazší cesta k restrikcím a zavíraní lidí přes SMS

A jaké konkrétní novinky přináší navrhovaná podoba změny zákona? Vyjma prodloužené platnosti by mimořádná opatření nově mohla kromě ministerstva zdravotnictví vydávat pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Často kritizovaná je také možnost uvalování karantén a izolací přes krátké textové zprávy – tuto možnost měly dosud pouze ošetřující lékaři a hygienici. Vláda by také mohla na základě zákona zavírat plošně restaurace i další služby nebo třeba školy. To bylo do teď možné jen při vyhlášeném nouzovém stavu.

Novela podle hlasů některých ústavních právníků přinejmenším naráží na hranu Ústavy, mezi ně patří třeba Jan Wintr nebo Jan Kysela. Podle Wintra je na hraně opatření tzv. „samokarantény“ až do potvrzení skutečné nákazy v případě, že se vrátí z rizikové oblasti či mají pozitivní test v práci. „Připadá mi, že na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je povinnost zdržovat se odděleně od ostatních osob, musí být rozhodnuta individuálně a ne tímto plošným způsobem,“ řekl Wintr Radiožurnálu. Odborník na zdravotnické právo a bývalý kandidát Pirátů na ministra zdravotnictví Ondřej Dostál zase kritizoval karantény přes SMS.

Jak ovšem poznamenal pár dní nazpět pro deník Echo24 právník Jan Kudrna, samotná Ústava na epidemii nepamatuje: „Ústava neříká nic o žádné epidemii, mluví o ohrožení životů, zdraví ve značném rozsahu.“ Je to podle něj otázka spíš politická.

Novela je v pořádku, tvrdí ministerstvo

Podle ministerstva zdravotnictví je však předpis z ústavního hlediska v pořádku. „Novelu připravovalo ministerstvo zdravotnictví v konzultaci s ostatními resorty. Předkládali jsme to tak, aby to pochopitelně bylo v souladu s Ústavou. Prošlo to vládou, Legislativní radou vlády, připomínkovým řízením a ten zákon je zcela v pořádku,“ řekl mluvčí resortu Ondřej Jakob. Ten zároveň potvrdil, že za správnost zákona a za fakt, že zákon nebude odporovat Ústavě, odpovídá právě náměstek Policar, pod kterého spadá celé legislativní oddělení ministerstva.

Ústavní právník a člen Legislativní rady vlády Jan Wintr redakci nicméně potvrdil, že novela nebyla z důvodu časového tlaku projednána v rámci rady ve standardním režimu. „Konaly se dvě neformální diskuze,“ řekl. I přesto podle něj byly do novely zapracovány některé změny, jež rada navrhla.