Země OSN přijaly v Marrákeši migrační pakt. Česko se nepřipojilo
Migrační pakt OSN
AKTUALIZOVÁNO
1
Země Organizace spojených národů v marockém městě Marrákeši formálně přijaly pakt o migraci, informovala agentura AFP. Podle ní se konference účastní přes 150 zemí, Česká republika a několik dalších zemí podle očekávání zastoupena není. Globální pakt, který má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince, totiž, ač právně nezávazný, vyvolal v předchozích měsících v řadě zemí vzrušené debaty a kritiku.
Příznivci paktu si od dokumentu slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci, a stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací.
K přijetí paktu i ostatními zeměmi OSN na úvod konference v Maroku vyzval generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt o migraci pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.
„Mohu jen doufat, že i ostatní uznají cenu paktu pro své společnosti a vstoupí do našeho společného podniku,“ uvedl na úvod konference generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.
Migrační pakt hájila v Maroku také německá kancléřka Angela Merkelová, která byla v minulosti některými kritizována za příliš vstřícný přístup k migraci kvůli masové uprchlické vlně, jež zasáhla Evropu v roce 2015. „Kritici tohoto paktu využívají strach z ilegální migrace, aby šířili falešné zprávy,“ uvedla Merkelová. Dodala, že základem paktu je princip multilaterální spolupráce.
O dezinformacích v Marrákeši hovořil i belgický premiér Charles Michel, jehož vládu o víkendu kvůli sporu o migrační pakt OSN opustila největší koaliční strana Nová vlámská aliance (N-VA). Podle Michela využívají globální migrační pakt některé politické strany „k šíření lží a nepravd“. „Má země ale bude na správně straně,“ dodal belgický premiér.
Cílem migračního paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s nimi. Dohoda se zabývá i tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je integrovat a jak umožnit jejich návrat domů.
Pakt letos v červenci předběžně schválilo přes 190 členských zemí Organizace spojených národů. Na konferenci v Marrákeši by měl být nijak nezavazující dokument jen formálně přijat, nebude se o něm hlasovat ani se nebude podepisovat.
Jako první se o paktu odmítly vůbec bavit loni Spojené státy. Už krátce před červencovým schválením se pak začaly ozývat další kritické hlasy. V Evropské unii se postupně k němu odmítly připojit všechny čtyři země visegrádské skupiny – Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko – a také Lotyšsko a Bulharsko.
České vládě na dokumentu vadí, že se do něj nedostaly některé její priority, třeba jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí. Na Slovensku kvůli odmítnutí dokumentu uvažoval o demisi ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který se na vyjednávání paktu jako předseda Valného shromáždění OSN podílel.
Napětí vyvolal pakt i v Chorvatsku mezi vládou, která ho přijmout chce, a prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovičovou, jež odmítla do Marrákeše cestovat. V Belgii se dokument v sobotu večer postaral o rozpad vládní koalice, z níž vystoupil její nejsilnější člen Nová vlámská aliance (N-VA) kvůli rozhodnutí premiéra v Marrákeši s paktem souhlasit.
Marocký král Muhammad VI. uvedl, že „represivní“ migrační politika vede jen ke zpomalení pohybu lidí, nikoli k jeho zastavení. Severoafrický monarcha se konference v Marrakéši osobně nezúčastnil, svůj vzkaz ale poslal po marockém premiérovi. V něm mimo jiné uvedl, že „žádná země nemůže sama čelit takové výzvě (jakou je současná migrační vlna)“.
Podle agentury DPA dokument nijak nevyzývá k tomu, aby lidé migrovali a opouštěli své vlasti. Nicméně představuje migraci jako „zdroj blahobytu, inovací a udržitelného rozvoje“, i když hovoří také o problémech a nebezpečích s migrací spojených. Pakt mimo jiné naléhá na zúčastněné země, aby nezadržovaly migranty v detenčních zařízeních, a pokud tak učiní, tak jen po dobu „co možná nejkratší“.
Jak uvedl prezident Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce (IFRC) Francesco Rocca, pakt o migraci je o „důstojnosti“ osob, které musí na své cestě čelit pašerákům lidí, sexuálnímu vykořisťování i jiným formám zneužívání. „Nechceme zasahovat do domácích politik, upřímně, je nám to jedno. Zajímá nás jen důstojnost těchto lidí. Příliš mnoho lidí umírá. Příliš mnoho lidí trpí,“ citovala agentura AP Roccu.
Pakt také vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Podle OSN je nyní na světě téměř 258 milionů migrantů, což představuje zhruba 3,4 procenta světové populace. Oproti roku 2000 se počet migrantů zvýšil téměř o polovinu.
Někteří analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.
