Po Babišově selhání přichází naděje. Státy EU se spojují za jadernou energetiku

Současná energetická krize je obrovskou příležitostí, jak protlačit na úrovni Evropské unie jádro jako čistý zdroj. Může tak dojít k tomu, že se napraví selhání premiéra Andreje Babiše (ANO), který si dával za úkol prosadit jadernou energetiku jako bezemisní. Tvrdí to europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra, který pro Echo24 také uvedl, že je velkým vítězstvím spojování členských států za podporu jádra. Říká ale, že to není zásluha vlády, která se jen připojuje k zemím jako jsou Polsko nebo Francie. Právě ty měly iniciovat vznik tohoto spojení. K uznání jádra jako čistého zdroje tak zřejmě dojde v následujících měsících.

Spojenectví členských států Evropské unie v jaderné energetice probíhá již delší dobu. Ministerstvo průmyslu se k iniciativě také připojilo, protože jádro je klíčovým zdrojem, jak splnit podmínky v tzv. boji proti klimatickým změnám. Podle šéfa resortu průmyslu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) přitom Evropská komise nepodniká žádné kroky, aby zajistila stabilní prostředí pro investice do velkokapacitních uhlíkových jaderných zdrojů.

Komise totiž v rámci taxonomie udržitelných financí zatím nepřesunula jádro do tzv. čistého zdroje. Jaderná energetika tak zůstává mezi přiřazením „špinavá“ a „čistá“, které odkazuje na možné budoucí poskytování úvěrů a půjček od bank. Zdroje přiřazené jako špinavé budou mít poté horší výchozí pozici a nebudou zvýhodněni. To může ohrozit plánovanou dostavbu jaderných elektráren Temelína a Dukovan a zároveň ohrozit jejich investiční financování a získání úvěrů a dluhopisů.

Jasná definice jaderné energetiky totiž není, protože panuje představa, že by jaderné palivo mohlo znečistit životní prostředí. To je však při správném a odborném uložení minimální. Jádro tak zůstává v přechodné kategorii, kdy může být v budoucnu považováno za „zelené“, tedy čisté nebo naopak tzv. špinavé.

Právě spojení části členských států má vybojovat, aby se jádro dostalo do čisté kategorie. Podle Alexandra Vondry to však není zásluhou vlády, ale spíše jeho naléhání v Evropském parlamentu. „Skutečně musíme spojit síly a prosadit, že jádro bude důležitou součástí energetického mixu v budoucnosti. Důležité je, aby k němu bylo přistupováno nikoliv na bázi ideologického odporu, ale naopak coby unikátní šanci, jak energetickou transformaci zvládnout. K tomu je samozřejmě potřeba uznat v taxonomii udržitelných financí jádro jako bezemisní zdroj. Zatím se to nepodařilo, i když pan premiér Andrej Babiš tvrdí, že to dokázal. Je to ale lež,“ řekl pro Echo24 Vondra.

Babiš totiž v minulosti opakovaně tvrdil, že prosadil do klíčového návrhu dlouhodobých klimatických cílů EU větu, že „některé státy využívají svou jadernou energetiku jako svůj mix“. To podle něj bylo důležité, i když kritici upozorňovali, že je to nic neříkající věta, která jádro nijak neposouvá do čisté kategorie.

Podle Vondry se tak konečně naskytuje velká příležitost, jak jádro do kategorie přesunout. Pomoci by také měl současný vývoj, kdy ceny energií letí nahoru. Naskytla se nám tak unikátní příležitost, jak to vybojovat. Zejména s ohledem na příští rok, kdy s Francií předsedáme Evropské unii. Pravdou je, že na exekutivní úrovni vzali svůj leadership Polsko s Francií s podporou dalších středně nebo menších zemí. Není to akce, co by dal dohromady ministr Havlíček. On se k ní pouze jen a správně připojil. Nepochybně je to šance jak spolupráci v příštím roce udělat,“ dodal Vondra.

Kromě České republiky, Polska a Francie je do výzvy zapojeno také Bulharsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.

Francie, ale i Česká republika počítá s tím, že do jaderné energetiky bude v budoucnu investovat. Výstavba se ale v rámci tuzemského trhu bude řešit výhledově za několik let. „Na Temelín ani Dukovany nelze ‚čerpat‘. Umožnění tohoto čerpání se zdá být primárním cílem české evropské diplomacie. Fyzikálně samozřejmě v principu jaderná energie je čistá, zejména v době provozu elektrárny. Co ji však „špiní“ jsou obrovské státní dotace v době před zprovozněním a zejména pak po ukončení provozu,“ řekl k tomu pro Echo24 hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.