Spoluautoři PES kritizují rozvolňování. Čekají zhoršení situace a možná i třetí vlnu

Spoluautoři výpočtu rizikového skóre protiepidemického systému PES Jan Kulveit a Jakub Steiner kritizují ve svých příspěvcích na facebooku současné zmírňování opatření, která mají šíření covidu-19 v populaci bránit. Vadí jim také tzv. „štěňata“, což jsou podrobnější tabulky pro různé oblasti, jako je kultura, sport či obchod, která si připravila jednotlivá ministerstva. Od čtvrtka přešlo Česko v protiepidemickém systému na opatření třetího stupně, otevřely se například restaurace či všechny obchody. Očekávají zhoršení rizikového skóre na čtvrtý stupeň, možná i třetí vlnu pandemie.

Podle úvodní prezentace ministerstva zdravotnictví z 13. listopadu se na vytvoření indexu rizika podílelo 13 odborníků, a to kromě pracovníků Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který spadá pod ministerstvo zdravotnictví, i další odborníci a akademici z českých a zahraničních univerzit. Dva z nich, Jan Kulveit působící na Future of Humanity Institute University of Oxford a Jakub Steiner z Univerzity of Zurych, vyjádřili v posledních dnech na svých facebookových profilech obavy z dalšího vývoje.

„PES v původním ‚matematickém‘ návrhu byl navržený tak, aby ještě úroveň 3 měla šanci brzdit i za popsaného stavu. A docela dobře brzdila s dobře fungujícím trasováním. Ministerstvo zdravotnictví je ale ministerstvem kompromisu, takže ve výsledku přijatá tabulka opatření zvýšila riziko, že brzdění nebude stačit výměnou za otevření více oblastí života,“ napsal Kuhlveit.

Podle Steinera měla při přípravě tabulky opatření velkou roli jednotlivá ministerstva, která hájila zájmy svých resortů. „Důsledkem je, že PES brzdí nedostatečně a systém nás bude házet zpět na vyšší stupně,“ uvedl Steiner.

Oba odborníci kritizují podrobnější tabulky, které ministr Jan Blatný (za ANO) označil jako prováděcí vyhlášky, pokud by základní PES byl zákonem. Jím ale není, vláda ho vzala jen na vědomí a jednotlivá opatření přijímá samostatně pro konkrétní oblasti jako nařízení vlády a mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví.

Základní výpočet rizikového skóre vychází ze čtyř hlavních parametrů, kterými jsou podíl pozitivních ze všech provedených PCR testů za sedm dní, nové případy na 100.000 obyvatel a na 100.000 seniorů za poslední dva týdny a reprodukční číslo (R). To uvádí průměrný počet dalších nakažených, které nakazí jeden pozitivně testovaný.

„Z toho, co vidím, je možné že ‚štěnata“ rozvolní třetí úroveň PES klidně o deset procent redukce R, takže tři bude v praxi jakási dva a půl,“ doplnil Kulveit.

Podle Steinera je problém i se změnou metodiky výpočtu pozitivních testů v momentě, kdy způsobila přechod ze čtvrtého na třetí stupeň. Do něj se také přešlo dříve, než bylo při přípravě PES domluveno. „Vláda nevzala dostatečně v potaz fakt, že několik krajů se v době jejího rozhodnutí potýkaly v blízkosti hranice mezi čtvrtým a pátým stupněm rizika,“ dodal. Chybí mu také masivní testování antigenními testy ve firmách, které bylo plánované.

„Očekávám růst indexu, protože faktor R je dnes reálně kolem jedné, což odráží realitu starého stupně 4. Při novém stupni 3 se R dále zvýší, a to převálcuje dílčí úspěchy jako například antigenní testování v domovech důchodců, které snad snižuje počty nakažených seniorů,“ napsal.

Čeká tak ještě v prosinci návrat na čtvrtý stupeň a možný růst do pátého. „Vládu tedy asi čeká velká zkouška. Buďto utáhne šrouby v politicky nejsensitivnějším okamžiku – před Vánoci – a nebo systém PES zcela degraduje,“ dodal. Příchod třetí vlny je celkem pravděpodobný, byť zdaleka ne jistý, a to podle něho i podle Kulveita.