Navzdory USA se zrodil německo-čínský pragmatický pakt

Měl to být rok, který odstaví Čínu na vedlejší kolej mezinárodního obchodu i politiky. Přesně na Silvestra roku 2019 se objevila první zmínka o výskytu nového koronaviru v čínském městě Wu-chan. Peking dlouho tutlal informace o epidemii nové nemoci. Až najednou 23. ledna 2020 uzavřel z hodiny na hodinu šedesát milionů lidí ve Wu-chanu a jeho okolí do neprodyšné karantény. Ještě den předtím z mezinárodního wuchanského letiště startovala letadla do Evropy. Do Paříže, do Londýna, do Milána... Z Číny se virus roznesl do celého světa. Nakazily se stovky milionů lidí. Víc než dva miliony nakažených zemřelo. Dodnes kvůli čínské neochotě vpustit zahraniční emisary do wuchanských laboratoří není jasné, jak a kde se virus objevil. Čínský koronavirus tvrdě zasáhl především Spojené státy a Evropu.

Stáhl Západ do nejhorší hospodářské a společenské krize za dlouhá desetiletí. Loni touto dobou by si málokdo dokázal představit, že stovky milionů lidí v Evropě budou trčet v tvrdých karanténách. Že kvůli obavám z čínského viru budou zavřené školy, obchody, restaurace, kavárny. Že lidé přestanou cestovat. Že se začnou hlídat hranice. A že třeba Němci nebudou moci odjet dál než patnáct kilometrů od svého bydliště.

V takové situaci by se dalo čekat, že Západ dostane Čínu pod tvrdý tlak. Peking mu svým tutláním informací o novém neznámém viru rozkládal společnost a ekonomiku. Čína navíc už v té chvíli byla několik let v obchodní válce s Amerikou, kdy se ji odcházející prezident Donald Trump snažil sérií tvrdých cel přinutit, aby začala respektovat pravidla Světové obchodní organizace (WTO). Do ní byla přijata už v roce 2001. To, k čemu se při vstupu zavázala, ale nedodržovala. Bezskrupulózně kradla nápady, nedodržovala pravidla ochrany vlastnictví.

Berlín proti Washingtonu

Americká společnost je tvrdě rozdělená skoro ve všem. Jestli se ale na něčem shodne odcházející administrativa prezidenta Donalda Trumpa a nastupující kabinet demokrata Joea Bidena, je to tvrdá linie vůči Číně. Cíl zůstane po střídání v Bílém domě stejný. Jestli se něco bude měnit, tak jen styl vyjednávání. Amerika se celou dobu snaží, aby se k ní Evropská unie přidala. Ta se celou dobu pod taktovkou Německa zdráhá.

Celý text si přečtěte na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Objednat si ho můžete zde.