Vláda hází statisíce živnostníků přes palubu. 15 tisíc pro OSVČ nic neřeší, zní z opozice
Ztráty živnostníků
AKTUALIZOVÁNO
1
Kabinet Andreje Babiše (ANO) uspokojivě nevysvětlil, proč už nerozhoduje vláda na základě krizového řízení, ale ministerstvo zdravotnictví v režimu zákona o ochraně veřejného zdraví. Po schůzce Babiše s předsedy sněmovních stran to řekl předseda druhé nejsilnější ODS Petr Fiala. Podle zástupců STAN či KDU-ČSL je patnáct tisíc pro zasažené OSVČ krok dobrým směrem, nic ale neřeší pro ty větší.
V krátké době šlo o druhé Babišovo jednání s ostatními představiteli Poslanecké sněmovny. Podle některých zástupců opozice bylo jednání věcnější než minulé, stále jsou ale kritičtí. Otevřená je stále otázka, jak zasaženým firmám a podnikatelům co nejefektivněji pomoci. Z opozice totiž padají třeba slova o nutné podpoře i těch, kteří pracují na dohodu o provedení práce či dohodu o provedení činnosti, nebo o tom, že patnáct tisíc řadu OSVČ nespasí.
Občanští demokraté jsou připraveni ve sněmovně podpořit opatření na pomoc živnostníkům a firmám, které avizovala vláda. Podle předsedy strany Fialy je ale ODS přesvědčená, že částka by se měla zdvojnásobit na třicet tisíc.
Dále čtěte: „Stálo by to biliony“. Schillerová přiznala právní změnu kvůli možnému odškodnění
STAN i KDU-ČSL požadují, aby státní podpora platila i na ty, kteří pracují na dohodu. Podle předsedy STAN Víta Rakušana navíc není částka patnácti tisíc korun pro všechny zasažen OSVČ řešení pro všechny. „Jednotlivé ztráty byly měly být kompenzovány individuálně. Pro někoho je patnáct tisíc korun slušná částka a kompenzuje část jeho příjmu, ale pro spoustu firem ne,“ řekl deníku Echo24 Rakušan. „Byť jen částečná náhrada škod bude nutná, jinak firmy přivedeme k bankrotu,“ dodal.
Podobně hovoří i předseda lidovců Marian Jurečka. Ten navíc premiérovi během schůzky prý vytkl, že předseda ústředního krizového štábu a náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula hovoří o politických a ekonomických otázkách. „Sdělil jsem panu premiérovi, že považuji za nešťastné, když se Prymula vyjadřuje k ekonomickým a politickým otázkám. To mu nepřísluší. Premiér jednoznačně řekl, že ano, že si to vysvětlili a bylo to přes čáru,“ řekl Jurečka deníku.
Podle předsedy SPD Tomia Okamury vláda dělá ve srovnání s okolními zeměmi opatření mírnící ekonomické dopady koronavirové krize příliš pomalu. Ve videu na svém facebookovém profilu zmínil, že při videokonferenci apeloval na to, aby kabinet jednal s bankami o odkladu splátek hypoték, řešil exekuce a také situaci lidí, kteří přišli o zaměstnání na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.
Ve vzduchu stále visí otázka odškodňování
Náměstek ministerstva vnitra Petr Mlsna také během jednání zástupcům sněmovny vysvětloval změnu právní taktiky v době nouzového stavu, kdy vláda přestala postupovat podle krizového zákona. Nově totiž ministerstvo zdravotnictví vydává mimořádná opatření v rámci zákona o ochraně veřejného zdraví, kde však lidem nenáleží náhrada škody a ušlý zisk
To i po čtvrtečním jednání s vládou kritizuje TOP 09 či ODS. „Přímou kompenzaci podnikatelům vláda sveřepě odmítá, proto také náhle všechna opatření znovu vydala, ale už ne dle krizového zákona. Ani přes naše výzvy k úhradě škod a úsporám na straně státu, z kterých by škody měla krýt, se však vláda k něčemu takovému nechystá,“ uvedla pro Echo24 předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová s tím, že i slíbených 15 tisíc korun měsíčně je pomoc, která pomůže jen částečně. „Na udržení mnoha desítek tisíc živností to zkratka stačit nebude. Vláda hází statisíce živnostníků přes palubu,“ dodala.
Podobně hovoří i Fiala za ODS. „Na tu podstatnou otázku, proč vláda najednou změnila režim, ve kterém rozhoduje a přijímá restriktivní opatření, a proč už to není vládní rozhodnutí na základě zákona o krizovém řízení, ale rozhodnutí ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, na to jsme uspokojivou odpověď nedostali,“ řekl Fiala.
Změnu právní taktiky vlády ve čtvrtek vysvětlovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministryně se snažila změnu mírnit a uvedla, že dopad by z pohledu obou zákonů byl shodný, ať už by se vláda řídila krizovým zákonem nebo zákonem o ochraně veřejného zdraví.
„Opírám se o stanovisko ministerstva vnitra, které zkoumalo různé procesy. Krizový zákon je účinný například na povodně, kdy se musí někomu zbourat dům nebo se odesílají lidé na nějaké práce. Tam jednoznačně následuje náhrada škody. Na druhé straně chceme zamezit jakýmkoliv spekulacím, že by stát mohl nahrazovat třeba ztrátu na zisku, kdy se firmám dařilo dobře. To by stálo biliony a my jsme povinni zajistit chod státu do budoucna. Musíme zajistit důchody, platy, fungování infrastruktury, škol nebo nemocnic. O tom to je, nastavit jasný řád, pomáhat kde budeme moci a to děláme tak, aby nikdo netrpěl tímto stavem. Na druhé straně musíme zabránit spekulantům jako v minulosti v tom, aby tento systém zneužívali,“ řekla Schillerová.
