„Mírný“ průběh covid-19 se podceňuje. Může mít vážně dopady i po vyléčení

Řada pacientů, kteří se nakazili covidem-19, pociťuje zdravotní komplikace dlouho po vyléčení. Platí to i pro ty, jejichž průběh nemoci byl pouze „mírný“ a nebylo tudíž třeba je hospitalizovat či jim nařídit speciální léčbu. Ačkoliv jsou tyto případy mnohem mírnější v porovnání s těmi nejvážnějšími, které vyžadují dlouhou a náročnou péči, stále nejsou dost mírné, jak se zdají. U mnohých se následně projevila neurologická a motorická onemocnění, píše časopis The Hill.

Britští vědci z University College London (UCL) se odkazují na překvapivé zjištění, že covid-19 nezpůsobuje jen respirační problémy, ale do jisté míry souvisí také s řadou mozkových onemocnění. Lékaři zkoumali 43 pacientů mezi 16 a 85 lety, u některých pak zjistili, že jim koronavirus způsobil mozkovou mrtvici a další závažné komplikace, včetně vzácného syndromu akutní diseminované encefalomyelitidy (ADEM).

Samotné slovo „mírné“ k označení stavu pacientů považují lékaři za nepřesné. Mírný průběh nemoci může ublížit i v případě, že dané osoby neskončí na nemocničním lůžku. Zdravotní komplikace se během či po nemoci nevyhýbají ani mladým lidem, o kterých se říká, že nakažení covidem-19 bez problémů ustojí. Neurologická a motorická onemocnění se totiž projevila i u nich.

Světová zdravotnická organizace (WHO) tvrdí, že většina lidí nakažených novým koronavirem zažije mírné až průměrné respirační onemocnění, přičemž se z něj dostanou i bez speciální léčby. Z lékařského hlediska ale existuje velké rozpětí mezi tím, co přesně vlastně „mírný průběh“ může znamenat v praxi. Problémem je podle vědců skutečnost, že o covidu-19 neví zdaleka vše, co by potřebovali – stále se dozvídají nové poznatky a odhalují nové symptomy, od srážení krve přes vyrážky po mrtvice.

Jako příklad uvádí autoři článku v The Hill například Fionu Lowensteinovou, která pro The Guardian přiblížila, proč by mladí lidé neměli covid-19 podceňovat. „Je to slušná rána pro vaše ego. Jste ve věku kolem dvaceti, zdraví a aktivní, nakazíte se virem a myslíte si, že vám bude brzy lépe a že budete v pořádku. A najednou to nevyjde,“ přiblížila mimo jiné zakladatelka podpůrné skupiny pro pacienty s koronavirem.

Rovněž dodávají, že se řada symptomů může vrátit i dlouho po zotavení z nemoci, v několika případech šlo o měsíce. Podle lékařů pak informace o počtu hospitalizovaných, kteří trpí „těžkou“ verzí koronaviru, potom dávají lidem falešnou představu, že jsou zdravotní rizika plynoucí z covidu-19 malá. Jedna z hlavních výzkumnic Hannah Davisová proto považuje tato prohlášení o číslech hospitalizovaných za škodlivá.

Vědci nyní uvažují, zda by neměl být „postcovidový syndrom“ uznán jako samostatná nemoc, což by ulehčilo další diagnostiku a léčbu pacientů, kterým se symptomy vrátily nebo u kterých se naopak objevily nové komplikace.

Spojené státy zaznamenaly ve čtvrtek další rekord v denním nárůstu počtu potvrzených případů nákazy koronavirem, zatímco Indie hlásí největší přírůstek úmrtí spojených s nemocí covid-19. V Rusku množství infikovaných od začátku pandemie překročilo hranici tři čtvrtě milionu a v Německu dvou set tisíc. Globální bilance je podle Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) přes 13,5 milionu infikovaných a téměř 585 000 mrtvých.