VIDEO: Průlom v astronomii – první snímek černé díry
Vesmírné jevy
AKTUALIZOVÁNO
2
Mezinárodní tým astronomů dnes zveřejnil vůbec první snímek černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT). O tomto úspěchu informovali vědci na řadě tiskových konferencí uspořádaných na více místech po světě.
Fotografie zachycuje obří černou díru v centru galaxie Messier 87. Je na ní patrný jasný ohnivý kruh vytvořený světlem zahnutým intenzivní gravitací kolem černé díry, která je 6,5miliardkrát masivnější než naše Slunce, sdělili vědci.
Teleskop horizontu událostí je globální projekt mezinárodní spolupráce, který byl zahájen v roce 2012. Propojením devíti radioteleskopů na několika kontinentech vznikl virtuální teleskop, jenž umožnil sledovat okolí černé díry, která je vzdálená přibližně 54 milionů světelných let od Země.
Velké tiskové konference se k tomu současně konaly v Bruselu, Lyngby, Santiagu de Chile, Šanghaji, Tokiu, Tchaj-peji a Washingtonu. Přenos průlomového objevu v astronomii jste mohli sledovat zde:
Černá díra je objektem, který kolem sebe křiví čas a prostor tak, že z něj nemůže uniknout ani světlo. Horizont událostí pak značí takové místo kolem černé díry, ze kterého již není možné vyslat ven žádný signál.
Podle vyjádření Evropské komise se hranice moderní vědy posunuly opět o kus dál. "Tento významný vědecký úspěch představuje revoluční změnu, pokud jde o naše chápání černých děr, potvrzuje předpovědi Alberta Einsteina v jeho obecné teorii relativity a naznačuje budoucí směřování výzkumu vesmíru," uvedla komise v tiskové zprávě.
"Je to úžasný úspěch týmu EHT," řekl v souvislosti s dnešní událostí Paul Hertz, ředitel divize astrofyziky v sídle NASA ve Washingtonu. "Před lety jsme si mysleli, že budeme muset postavit velký vesmírný dalekohled, abychom mohli vidět černou díru. Tím, že rádiové teleskopy po celém světě budou pracovat ve shodě jako jeden nástroj, toho tým EHT dosáhl o celá desetiletí dřív," dodal.
Podle Michala Bursy z Astronomického ústavu AV ČR význam zveřejnění snímku spočívá ve dvou věcech - je to první opravdový obrázek černé díry a zároveň je to první výsledek pozorování soustavou radioteleskopů.
"Na Zemi už teď nemůžeme sestrojit nic, co by mělo lepší úhlové rozlišení. Tohle je limit, protože zeměkouli nenafoukneme, kdybychom chtěli lepší dalekohled, tak se s tím musíme vypravit do vesmíru," řekl Bursa k soustavě radioteleskopů projektu EHT.
Projekt EHT se zaměřil na superhmotnou černou díru v centru Mléčné dráhy, což je galaxie, ve které se nachází naše sluneční soustava. Konkrétně se vědci soustředili na komplex Sagittarius A, respektive velice silně zářící rádiový zdroj Sagittarius A*. Právě zde by se podle vědců měla nacházet obří černá díra.
Vědci pomocí EHT sledovali také ještě masivnější černou díru, která se nachází v centru galaxie Messier 87, který je v souhvězdí Panny.
- Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je v určité oblasti časoprostoru tak silné, že z něj nemůže podle většiny vědců uniknout žádná hmota a dokonce ani světlo – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír. Černou díru dělá černou tzv. horizont událostí, což je takové místo kolem černé díry, ze kterého se již nejde dostat.
- Nejmenší černé díry vznikají, když určitý druh hvězdy na konci své existence exploduje a zhroutí se. Podle kvalifikovaných odhadů existuje jen v Mléčné dráze asi 100 milionů těchto těles. Kromě malých černých děr, což jsou objekty s hmotnostmi v rozmezí zhruba deset až sto hmotností Slunce, existují i supermasivní černé díry, jejichž hmotnosti leží v rozmezí 100.000 až několik miliard hmotností Slunce a které se nacházejí v centrech většiny galaxií.
- Pojem černá díra poprvé použil v roce 1967 americký fyzik John Archibald Wheeler. Do té doby se používaly například výrazy jako kolabující hvězda či zamrzlá hvězda.
- Astronomové nemohou černé díry pozorovat přímo, nicméně o jejich existenci mají již mnoho nepřímých důkazů. Černé díry totiž svou obrovskou gravitací intenzivně působí na okolí a vědci kolem nich pozorovali tzv. akreční disky tvořené hmotou, jež kolem černé díry krouží, vysílá rentgenové záření a nakonec do ní padá.
- Jeden z nejvýznamnějších českých astronomů Josip Kleczek ve své Velké encyklopedii vesmíru o černých dírách napsal: „Uprostřed černé díry je nesmírně husté, velmi malé, velmi hmotné a velmi tajemné něco, o němž vůbec nevíme, z čeho je. A ani nemůžeme vědět ze dvou důvodů. Jednak tam z vnějšího vesmíru nevidíme a jednak podle teorie by jeho hmotnost měla mít nulový rozměr, tedy nekonečně velkou hustotu; a na Zemi nic takového neznáme.“
- O tělesu, z něho nedokáže uniknout dokonce ani světlo, poprvé psal v roce 1783 anglický geolog John Michell. V roce 1796 podpořil stejnou myšlenku francouzský matematik Pierre Simon de Laplace.
- V roce 1915 vypracoval Albert Einstein teorii gravitace nazvanou obecná teorie relativity. Gravitace podle ní nepůsobí jako síla, ale jako důsledek zakřivení časoprostoru. Pro mnohé nepochopitelnou teorii se pokusil Einstein vysvětlit: „Dříve si lidé mysleli, že když ze světa zmizí všechny věci, zůstane ještě prostor a čas. Podle teorie relativity však s těmito věcmi zmizí prostor i čas.“ Tato teorie zakřivení časoprostoru se často ilustruje házením melounů do natažených prostěradel nebo se přirovnává k pružnému gumovému povrchu, na němž jsou koule různé hmotnosti. Pod každou z nich se povrch prohne – čím je těžší, tím víc. A tak se malá koule skutálí k velké, nebo kolem ní může nějaký čas kroužit, pokud nabere správný směr a rychlost.
- V únoru 2016 vzbudila pozornost zpráva amerických vědců, že poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci právě v rámci své teorie relativity Einstein předpověděl. První pozorování těchto vln křivosti časoprostoru se odehrálo v září 2015 na obřím americkém laserovém detektoru LIGO. Einstein již za svého života pochyboval, že se vědcům kdy podaří zachytit gravitační vlny, ve 30. letech 20. století dokonce údajně pochyboval, zda vůbec existují.
- V roce 2004 známý britský astrofyzik Stephen Hawking popřel vlastní teorii z roku 1975, že černé díry ve vesmíru navždy pohltí vše, co jim přijde do cesty. Hawking uznal, že americký fyzik John Preskill, se kterým se vsadil o encyklopedii, měl pravdu, když jeho teorii zpochybnil. Hawking na vědecké konferenci v irském Dublinu přiznal, že část látky se ze sevření černých děr po miliardách let nakonec dokáže vyvléci díky drobným nepravidelnostem na jejich povrchu.
