Babiš měl na summitu dva úkoly a oba nesplnil. Místo toho se vychloubá čísly

SUMMIT EU

Babiš měl na summitu dva úkoly a oba nesplnil. Místo toho se vychloubá čísly
Andrej Babiš v Bruselu Foto: Facebook Andreje Babiše
Domov

Ladislav Šustr

Předseda vlády Andrej Babiš na vyjednáváních selhal, když nesplnil dva hlavní úkoly. Tak znějí hlasy kritiků, podle kterých měl Babiš na summitu Evropské unie vyjednat jiný klíč k přerozdělování peněz místo výše nezaměstnanosti. Premiér ale ani nevyjednal podporu pro jádro jako čistý zdroj, na kterém záleží financování budoucí dostavby jaderných elektráren. V konečném důsledku premiér schválil hlavně nové zdanění, závazky na následující tři desítky let a nakročení k větší provázanosti států EU. Babiš naopak míní, že se jedná o úspěch, protože Česko získá na dotacích přes 230 miliard korun.

Summit dopadl podle Babiše úspěchem, protože se podařilo pro ČR vyjednat v příštích sedmi letech čerpání 950 miliard korun z rozpočtu EU. Dalších 410 miliard si může stát vypůjčit za výhodných podmínek v rámci fondu obnovy. Třetina peněz ale musí být poskytnuta na zelenou politiku, kterou přitom Babiš v minulosti kritizoval.

Podle kritiků ale dva hlavní požadavky českého státu nesplnil. V prvním případě se jedná o přerozdělení peněz, které mělo být podle klíče vysoké nezaměstnanosti. Ty právě zvýhodňovaly jižní státy v čele s Itálií a Španělskem, které s nízkou zaměstnaností bojovaly už před koronavirovou krizí. „Premiér nemluví pravdu, když tvrdí, že zásadně změnil klíč k rozdělování prostředků z Fondu obnovy. Neférové kritérium dlouhodobé nezaměstnanosti platí dál v původně navržené podobě pro léta 2021-22, kdy má být utraceno 70 procent všech prostředků,“ uvedl europoslanec a někdejší ministr zahraničí a obrany Alexandr Vondra.

Ten také kritizuje taktiku, jakou premiér zvolil při snaze jednat o jádru jako o čistém zdroji. V současné době není zařazené ani v čisté ani v tzv. špinavé kategorii, podle které by se mohly poskytovat úvěry z evropské centrální banky na výstavbu jaderných elektráren. O jádru ale Babiš během celého summitu nemluvil.

„Babiš změnu taxonomie propásl v prosinci. Ta byla schválená tak, že jádro není brané jako čisté, ani jako špinavé. Komise se tak bude rozhodovat na základě studií. Druhou věcí je financování. Jako klíčová se jeví státní pomoc, která bude dosahovat 70 procent a musí to schválit Evropská komise. Máme ale velké zpoždění, prenotifikaci vláda schválila v pondělí a nyní se bude odesílat komisi. Ta to obdrží v srpnu, kde jsou prázdniny a předběžná odpověď může být zpět až na konci roku. Jiná situace by byla, pokud by dokument byl odeslán před půl rokem a Babiš nyní mohl na summitu manévrovat s argumenty, že nejdřív chce znát odpověď a poté může dojít ke schválení finanční pomoci,“ řekl pro Echo24 Vondra.

S tím souhlasí i jeho stranický kolega a poslanec Jan Skopeček, podle kterého jednání jednoznačně Česká republika prohrála. „Pokud tam pan premiér přijel, odkýval společné daně, dluhy a zelené finance a nevyjednal pro Českou republiku jádro jako čistý zdroj, tak je to samozřejmě obrovský neúspěch,“ řekl pro Echo24 Skopeček, podle kterého je Fond obnovy společným zadlužením. „Ve svém vlastním vnitřku má mnohem více věcí, které nemají žádné spojení s koronavirovou krizí,“ dodal.

Velké problémy se po této dohodě mohou objevit v krajích s doly a uhelnými elektrárnami. V kohezních fondech sice získala navíc 1,5 miliardy eur, zároveň ale přišla o 2 miliardy kvůli menším prostředkům z Fondu spravedlivé transformace. Ta se totiž zabývá důsledky dekarbonizace v postižených regionech. Babišova vláda navíc chce pokračovat v útlumu některých dolů v následujících letech. „Týká se to Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje. Přitom vázání prostředků na klimatické cíle zůstalo v platnosti,“ uvedl Vondra.

Skoro třetina fondu je totiž navázána na boj s údajnou klimatickou změnou. „Zmíněná takřka třetina prostředků z fondu obnovy, jež půjde na zelená opatření, se totiž spojí se stejně zaměřenými výdaji z řádného sedmiletého finančního rámci, což právě dává v rámci takzvaného Nového zeleného údělu dává vzniknout dějinně největšímu balíku na podporu environmentálních opatření,“ řekl k rozdělení peněz ekonom Lukáš Kovanda.

Babiš se přitom k zelené politice stavěl dlouhodobě negativně. Na celostátním sněmu hnutí ANO konaném v únoru 2019 Babiš prohlásil, že musíme společně postupovat proti nesmyslným projektům z Bruselu. „Musíme bojovat proti zelenému Evropskému parlamentu, který přichází s různými návrhy, které mohou perspektivně i zničit evropský průmysl. Nepřeháníme to s obnovitelnými zdroji? Proč nám někdo diktuje náš energetický mix? Elektroauta? To je začátek konce evropského automobilového průmyslu. V minulosti biopaliva? Takže musíme skutečně v Evropském parlamentu jasně bojovat za budoucnost Evropy. Za její bezpečnost a za její průmysl,“ uvedl tehdy Babiš.

Současné rozdělení peněz bude chtít předseda vlády investovat do podpory automobilového průmyslu, před jehož dominancí varují mnozí odborníci. Podle nich se totiž při současné koronavirové krizi ukázalo, jak je škodlivé být závislý na jednom segmentu, se kterým stojí a padá ekonomika.

Další investice mají jít do zdravotnictví a do digitalizace. „My potřebujeme řešit náš automobilový průmysl, který má velké problémy. My potřebujeme restrukturalizovat a významně investovat do zdravotnictví. My potřebujeme řešit digitalizaci. My potřebujeme podpořit hlavně stavebnictví. Potřebujeme investovat, musíme se z krize proinvestovat,“ řekl Babiš, který se chce také řídit Národním investičním plánem.