„Nikdo nám nic neřekl.“ Toman sáhl zemědělcům na glyfosát. Agrofert situaci analyzuje
Překvapení zemědělci
NOVÉ
1
Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání herbicidu glyfosát na tuzemských polích. Zemědělci už jej nebudou moci plošně používat například k urychlení dozrávání či vysušování některých plodin. Postup resortu zemědělství však kritizují zemědělci, kterých se to týká. Podle nich s nimi ministerstvo zemědělství tento krok nekonzultovalo. Zemědělcům mohou od příštího roku vzrůst náklady na sklizeň, protože si ji nebudou moci plošně usnadňovat aplikací herbicidu. Omezení glyfosátu nebylo ani tématem jednání vlády. Koncern Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO), se o kroku resortu dozvěděl údajně až z médií.
Český Zemědělský svaz tvrdí, že ho rozhodnutí ministerstva překvapilo. Jeho předseda Martin Pýcha řekl, že plošný zákaz je špatný, ministerstvo o něm podle něj se svazem aktuálně nediskutovalo. Svaz tak bude chtít po ministerstvu vědět, jak to přesně myslí s výjimkou používání v případě, že není možný jiný účinný postup. Svaz se však podle něj snažil omezovat využívání glyfosátu už nyní.
Ministerstvo zemědělství (MZe) se však brání s tím, že tento krok konzultovalo s dotčenými subjekty dostatečně. „Před rozhodnutím ohledně omezení použití účinné látky glyfosát MZe tuto problematiku opakovaně konzultovalo s dotčenými rezortními nevládními organizacemi i zástupci dalších organizací (např. Ministerstvo dopravy, SŽDC a Správy letišť), jejichž činnost může být tímto krokem ovlivněna. Tyto konzultace probíhaly již od období, kdy začala probíhat veřejná diskuze v rámci celé EU ohledně prodloužení povolení pro použití této účinné látky a výrazně zintenzivnily v okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o tomto prodloužení (s možností pro členské státy upravit si případné podmínky pro použití glyfosátu). Součástí výměny názorů bylo i zvážení jednotlivých možnosti omezení použití a dopadů takových omezení. Následně po zhodnocení této diskuze MZe přijalo výše uvedené rozhodnutí,“ sdělil deníku Echo24 mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Cílem resortu je snížit množství používaného glyfosátu, a to zejména krátce před sklizní plodin. „MZe usiluje o to, aby zemědělci využívali přednostně takové postupy, které budou obecně minimalizovat potřebu použití chemických přípravků, tedy i glyfosátu. To se v praxi u většiny zemědělců již v současné době děje. Nicméně stále existují případy, kdy dochází k použití glyfosátu i v případech, kdy to není nevyhnutelné, zejména při plošných aplikacích pro urychlení dozrávání některých plodin pro usnadnění jejich sklizně, případně i v jiných případech jako důsledek nerespektování správných postupů při pěstování. Jde pouze o zákaz aplikace přípravku za účelem desikace porostu před sklizní nebo usnadnění mechanizované sklizně a zároveň zákaz jiné než nezbytně nutné plošné aplikace,“ dodává Vojtěch Bílý.
Jeden z příkladů, kdy je použití glyfosátu před sklizní údajně nutné, udává exministr zemědělství a také zemědělec Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Máte například porost hořčice a před sklizní přijde třeba krupobití. Poté je ta plodina běžným kombajnem neskliditelná. Tehdy se bez glyfosátu neobejdeme. Buď jej zemědělec vezme mulčovačem, nebo glyfosátem,“ řekl pro deník Echo24 Marian Jurečka s tím, že by nechtěl situaci paušalizovat a zužovat jen na ty zemědělce, kteří si použitím chemického přípravku usnadňují sklizeň i v případech, kdy to není vyloženě nutné.
Bývalý ministr se také domnívá, že omezením používání glyfosátu dokončilo ministerstvo zemědělství práci, kterou započalo ještě pod jeho vedením. „Ve funkci ministra jsem mluvil o tom, že teď nejsem zastáncem ukončení plošně z roku na rok. Protože nejsou vypracovány studie, které by zanalyzovaly míru dopadů na životní prostředí. Už tehdy jsem řekl, že zadám výzkum, aby se hledaly možné cesty, co se může změnit i během těch pěti let, kdy je používání glyfosátu od EU ještě povoleno,“ dodal místopředseda KDU-ČSL.
Zákaz předsklizňových aplikací nižší výnosy nepřinese, míní univerzitní profesor
Podle vedoucího katedry agroekologie a biometeorologie České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) profesora Josefa Soukupa, který se vlivem herbicidů dlouhodobě zabývá, plánované omezení používání glyfosátu v předsklizňovém období nebude pro zemědělce představovat výraznější komplikace. Další omezování používání tohoto chemického přípravku by však podle něj potíže způsobovat mohlo.
„Tisková zpráva vydaná MZe je v obecné, politické rovině a chápu ji jako vyjádření snahy omezit spotřebu glyfosátu v ČR. Nelze ale zatím usuzovat na míru konkrétních regulatorních omezení pro použití v jiných oblastech, než předsklizňové aplikace. Omezení předsklizňových aplikací osobně nepovažuji za výraznější zásah do hospodaření, jedná se spíše o ztrátu jednoho z technologických prostředků. Výrazný zásah do hospodaření by ovšem způsobil zákaz, nebo omezení použití glyfosátu v meziporostním období, neboť šetrnější, půdoochranné způsoby zpracování půdy bez neselektivních herbicidů na bázi glyfosátu dlouhodobě provozovat nelze. Návrat ke klasickým způsobům zpracování půdy by zvláště v oblastech s těžkými a erozně ohroženými půdami, navíc v podmínkách častějšího a výraznějšího sucha, zemědělským podnikům způsobil vážné technologické a ekonomické problémy,“ sdělil Josef Soukup deníku Echo24.
Ministerstvu zemědělství však dosud nevydalo metodiku, která by popisovala například výjimky, při kterých je možné glyfosát aplikovat i před sklizní. Resort na ní podle slov mluvčího Vojtěcha Bílého v těchto dnech pracuje.
Podle Josefa Soukupa by k výraznějším poklesům ve výnosech zemědělských plodin od příštího roku nemělo dojít. „Předsklizňové aplikace se nejčastěji používají v řepce, spíše výjimečně v obilninách. Jejich účelem je usnadnění kombajnové sklizně nerovnoměrně dozrávajících a zaplevelených porostů. Při sklizni takových porostů dochází k větším ztrátám při sklizni, produkt se musí čistit a dosoušet, čímž vznikají vícenáklady a zhoršuje se kvalita produkce z důvodů příměsí, zaplísnění apod. Výrazné snížení výnosu v důsledku zákazu předsklizňových aplikací nepředpokládám, spíše dojde ke zvýšení nákladů na sklizeň a posklizňovou úpravu, snížení produktivity práce a v některých případech i kvality produktu. Domnívám se, že předsklizňové aplikace by měly být omezeny, jsou nejrizikovější z hlediska kontaminace produkce rezidui glyfosátu,“ zmiňuje profesor Soukup riziko aplikace herbicidu před sklizní, které vadí také ministerstvu zemědělství.
Agrofert situaci „analyzuje“
Zemědělský holding Agrofert, který je významnou firmu působící v oblasti chemie a zemědělství, se k omezení používání herbicidu odmítl blíže vyjádřit. Glyfosát však ve výrazném množství využívá. „Máme v tuto chvíli pouze informace z médií, situaci analyzujeme a zatím nemáme bližší komentář. Samozřejmě budeme respektovat platné předpisy, ať už budou jakékoli. Každopádně Agrofert není výrobcem prostředků na bázi glyfosátu, ale částečně je samozřejmě používá, stejně jako řada jiných zemědělců, a to v rozsahu platné registrace vydané státními orgány,“ uvedl pro deník Echo24 tiskový mluvčí Karel Hanzelka.
Jednání o omezení používání glyfosátu nebylo ani tématem jednání vlády, rozhodovalo o něm tak pouze ministerstvo zemědělství.
Je glyfosát karcinogenní?
Chemickou látku glyfosát, která se používá také v přípravcích na odstraňování plevele, označuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny za pravděpodobně karcinogenní. Naopak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), o jejichž posudky se opírá Evropská komise, tvrdí, že používáním glyfosátu nevznikají žádná neakceptovatelná rizika.
Americká biotechnologická společnost Monsanto, která vyrábí přípravky na ochranu rostlin, čelí několika tisícům žalobám. V červenci prohrála soudní spor i 289 milionů dolarů (více než 6,4 miliardy korun). Podle rozsudku mimo jiné Roundup, který obsahuje právě glyfosát, způsobil rakovinu muži z Kalifornie.
Podle profesora Soukupa z ČZU v Praze však glyfosát patří k nejbezpečnějším přípravkům, které jsou k dispozici. „Glyfosát je účinná látka herbicidů určená k neselektivnímu potlačování plevelů a jiné nežádoucí vegetace a svými vlastnostmi je jedinečný a nenahraditelný. Neodůvodněné snahy o jeho zákaz v Evropě by vedly jen ke zhoršení konkurenceschopnosti výrobců a zvýšení environmentální zátěže, neboť glyfosát, bez ohledu na senzacechtivé mediální kampaně, patří k těm nejbezpečnějším přípravkům na ochranu rostlin, které dnes máme k dispozici,“ říká Soukup.
Omezování používání glyfosátu ohlásil v úterý také maloobchodní řetězec Albert, který přípravek Roundup s okamžitou platností stáhl z prodeje. „Obchody Albert s okamžitou platností končí s prodejem výrobku Roundup a navazují tak na rozhodnutí ministerstva zemědělství z tohoto týdne. Ministerstvo od ledna 2019 omezuje užívání přípravků s obsahem glyfosátu zemědělci. K tomuto odpovědnému rozhodnutí se připojuje i společnost Albert, která chce tímto krokem podpořit snížení spotřeby komerčního přípravku s obsahem této látky. Zákazníci proto výrobek Roundup v našich obchodech již nenajdou. Věříme, že spotřebitelé naše rozhodnutí odpovědného obchodníka pochopí a podpoří,“ uvedla v úterý tisková mluvčí Albertu Barbora Vanko.
Snížení používání herbicidu glyfosát kvitují také ekologové z Hnutí Duha. Přáli by si ale zákaz využívání glyfosátu i na veřejných prostranství nebo omezení prodeje pro neprofesionální používání. „Zcela bez glyfosátu se už obejdou některá města, například Louny nebo Mělník, od roku 2017 také Brno,“ dodali ekologové.
Podle ministerstva zemědělství se loni v ČR spotřebovalo 750 000 litrů glyfosátu, v roce 2013 pak 935 000 litrů.
