Česko má rozpočet na příští rok. Je na hranici legality, zní z opozice

STÁTNÍ ROZPOČET

Česko má rozpočet na příští rok. Je na hranici legality, zní z opozice
Poslanci schválili státní rozpočet na příští rok. Foto: Poslanecká sněmovna
1
Ekonomika

Sněmovna schválila ve třetím čtení rozpočet na příští rok. Ten počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci, převážně opoziční, podali šest desítek návrhu úprav rozpočtu celkem skoro za 119 miliard korun, o nichž museli poslanci rozhodnout. Podle premiéra Petra Fialy se jedná o rozpočet, který není ideální, ale je realistický. Návrh čelí ostré kritice opozice. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že stát by pod vedením nynější opozice hospodařil hůře. Zopakoval, že na jaře chce vláda navrhnout sadu opatření ke snížení strukturálního deficitu, což je schodek veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová uvedla, že schválený státní rozpočet na rok 2023 zohledňuje zejména náklady spojené s ruskou válkou. „Porazit Vladimira Putina však můžeme jedině tehdy, když udržíme sociální smír. Na konsolidaci financí nerezignujeme. V letech 2024 a 2025 musíme deficity výrazně snížit a přijmeme k tomu konkrétní opatření,“ uvedla Pekarová Adamová. Podle vyjádření ministra Stanjury nejsou signály od prezidenta Miloše Zemana, že by se chystal zákon vetovat.

Premiér Fiala řekl, že rozpočet je v realistickém stavu. „Rozpočet není sice ideálním stavem, který bychom si všichni přáli, ale rozhodně je v tuto chvíli přijatelnou, realistickou a vlastně jedinou správnou volbou,“ řekl Fiala. Rozpočet podle něho pomůže obyvatelům i firmám překonat energetickou krizi.

„Snažíme se využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a pokud možno rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci,“ uvedl ministerský předseda. Na tuto pomoc půjde podle něho přes 200 miliard korun a jejím cílem je poskytnout Česku co největší šance na dlouhodobý rozvoj.

Zároveň se podle Fialy nezměnilo odhodlání kabinetu investovat do dlouhodobých projektů. Na obranyschopnost a bezpečnost půjde téměř o 20 miliard korun navíc, do dopravní infrastruktury o 29 miliard korun navíc a na vzdělání o 17 miliard korun navíc, vyjmenoval Fiala.

Rozpočet ostře kritizuje opozice. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) upozorňoval na to, že řada pozměňovacích návrhů chce brát peníze z vládní rozpočtové rezervy. Tato rezerva však nesmí klesnout pod zákonem stanovenou mez 0,3 procenta celkových plánovaných výdajů, což je zhruba 6,7 miliardy. Návrhy snižující rezervu pod tuto hranici by byly nehlasovatelné.

„Sliby, jak bude vláda rozpočtově odpovědná, jak bude snižovat dluh, jak bude digitalizovat, snižovat počty úředníků, se po roce od zvolení vládní pětikoalice rozplynuly jako pára nad hrncem. Rozpočet pro rok 2023 je toho jednoznačným příkladem,“ prohlásila Schillerová. „Již dnes je zcela zřejmé, že budou chybět prostředky v každé oblasti,“ soudí nynější předsedkyně klubu ANO.

Místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO) poukazoval na to, že Státnímu fondu dopravní infrastruktury bude příští rok chybět asi 30 miliard korun. Opticky se tím podle něho snižuje schodek státního rozpočtu, ale zvyšuje se dluh fondu. Deficit státního rozpočtu by měl být fakticky v úrovni 325 miliard korun, míní.

„Hnutí SPD odmítá bezprecedentní zadlužování státu, které je hazardem s jeho budoucností,“ řekl k návrhu rozpočtu lídr SPD Tomio Okamura. Kabinet podle něho plánuje rekordní dluh v časech rekordních příjmů. Kabinet zvyšuje veřejné výdaje, ovšem nikoli na pomoc obyvatelům a firmám, ale ve prospěch zahraničních nadnárodních subjektů, Evropské unie a pomoci občanům Ukrajiny, uvedl Okamura.