Stát Prahu vynechal. Podnikatelé se k půjčkám dostanou nejdříve v půlce dubna
Bezúročné půjčky
Nové
FOTO: Wikimedia Commons / VitVit
Vynechání podnikatelů z hlavního města z programu bezúročných půjček Covid II nadzvedlo ze židle představitele Prahy. Ti berou chování státu jako podraz, protože ministerstvo průmyslu ve spolupráci s Českomoravskou záruční rozvojovou bankou rozjely druhou vlnu půjček z evropských peněz pro chudší regiony, kam pražská metropole statisticky nepatří. Pražská koalice tak nyní probírá možnosti, jak podnikatelům finančně pomoci. Na případnou podporu si však firmy a podniky počkají nejdříve do půlky dubna.
Program Covid II odstartuje ve čtvrtek a malé a střední firmy tak mohou žádat o úvěr, který by jim měl pomoci v těžké koronavirové době. Pražští podnikatelé si však o tom mohou jen zdát. V reakci na vynechání hlavního města z bezúročných půjček by mohla Praha rozjet svou podporu po své ose.
„Praha je poměrně bohaté město, takže v rozpočtu rezervy má a také disponuje možností přesunu peněz. Nyní je to otázkou rady, která dostala na minulé schůzi od zastupitelstva možnost, aby prováděla určité kroky. V zásadě to možné je, spíše jsme se radním pro podporu podnikání Vítem Šimralem bavili o tom, že než hasit bezprostřední požár je lepší přemýšlet, co se stane den poté. To znamená podporovat byznys, který Praze pomůže a bude mít naději na přežití,“ řekl pro Echo24 zastupitel za hnutí ANO a bývalý ministr financí Ivan Pilný.
Podle Šimrala zatím město při přípravě půjček pracuje s parametry programu Covid II, i když o něj pražští podnikatelé nemohou žádat. S dostupnými penězi se zatím počítá z programu pro inovace. „Cítíme, že bychom rádi kritéria pro výběr podniků změnili, aby se pomoc dostala opravdu k těm nejpotřebnějším. Zatím to projednáváme s ministerstvem průmyslu a Evropskou komisí,“ řekl pro Echo24 radní Šimral. Podle něj by k většímu posunu došlo až v příštím týdnu na jednání rady. Sběr žádostí by pak začal nejdříve v půlce dubna.
Praha se na případnou krizi pojistila už v minulém roce, kdy zastupitelé schválili rozpočet s konzervativním odhadem ekonomického růstu. Při tvorbě rozpočtu se tak počítalo s růstem příjmů ve výši 1,5 procenta, zatímco stát se chystal na 7 procent. „Máme rozpočtové rezervy pro nečekané výpadky příjmů. Nejsme ale stát, abychom mohli poskytovat plošné příspěvky ani si netiskneme peníze. Nejdříve je nutné udržet maximální výši investic, to je nejlepší možnost pomoci. Nevylučujeme bankovní produkty ve spolupráci s bankovním domem ve formě zvýhodněných půjček. U přímé podpory musíme být velmi opatrní. Nechceme jako stát slibovat něco, co se potom nedá splnit,“ řekl pro Echo24 náměstek primátora Pavel Vyhnánek.
Echo24
Podnikatelům hlavní město zatím umožňuje pomoc ve formě úlev. Nájemci v městských prostorech nejsou nijak popotahováni za neplacení nájemného a ani si město neúčtuje úroky z prodlení. Praha také začala proplácet faktury partnerům ve zrychleném režimu, aby nemusela natahovat splatnost na třicet či šedesát dní.
Oproti tomu zastupitel a šéf klubu Spojených sil pro Prahu Jiří Pospíšil chce, aby magistrát poskytl garance pro bankovní půjčky podnikatelům postiženým koronavirem. Pospíšil proto rozjel vyjednávání s bankami, například s ČSOB o tom, zda za jak dlouho jsou schopné produkty spustit.
To, jak by byly nastaveny parametry případné garance, závisí na jednání s koaličními partnery a také na přístupu vlády. Podle Pospíšila se totiž řeší, zda by se vládní program nemohl nakonec vztahovat i na pražské podnikatele. Garance by v takovém případě činila 300 až 400 milionů korun, což by však stejně bylo málo, uvedl Pospíšil. Stačilo by to podle jeho informací na úvěry zhruba ve výši 1,5 miliardy, pro záchranu pražských podnikatelů však podle něj bude potřeba mnohonásobně více.
I v případě, že by se státní program vztahoval i na Prahu, by ten městský podle Pospíšila mohl běžet paralelně. O dalším postupu by Pospíšil chtěl mít jasno do konce týdne. Pospíšil spolupráci ladí s opoziční ODS a také s Hospodářskou komorou, která podnikatelům pomáhá.
