Oxfordská univerzita i přes nápor aktivistů nestrhne sochu Rhodese. Bylo by to příliš drahé

Oxfordská univerzita nakonec odmítla odstranit sochu koloniálního podnikatele Cecila Rhodese i přes kritiku levicových studentských aktivistů a doporučení komise k jejímu strhnutí. Proces k odstranění je prý příliš náročný. Informoval o tom server The Independent.

Sestavená komise, která měla posoudit odkaz Cecila Rhodese a byla zřízená loni v červnu, univerzitě doporučila, aby byla socha stržena. Komise deset měsíců procházela více než tisíc písemných příspěvků od studentů, absolventů, spolupracovníků vysoké školy a široké veřejnosti. Většina z nich stržení sochy údajně podporovala.

Oriel College, která je součástí Oxfordské univerzity a která o osudu sochy rozhoduje, se však rozhodla ji nechat na svém místě. Rozhodla se tak kvůli nákladům a složitým procesům kolem strhávání sochy. Podle vysoké školy by bylo odstranění obzvláště náročné.

„Řídící orgán pečlivě zvážil regulační a finanční výzvy, včetně očekávaného časového rámce pro odstranění, který by mohl trvat roky bez jistoty výsledku, spolu s celkovými náklady na odstranění," stojí v prohlášení školy. „S ohledem na značné překážky při odstraňování se řídící orgán Oriel College rozhodl nezahájit právní proces přemístění památníku."

Univerzita zároveň uvedla, že zavedla řadu doporučení, které dále uvedla komise ve své zprávě. V duchu progresivistické ideologie například jmenovali školitele pro rovnost a rozmanitost a vytvořili nové iniciativy pro nábor studentů z etnických menšin.

Ačkoli studentští aktivisté už roky volají po odstranění památníku kolonialisty Cecila Rhodese, komise byla požádána, aby tento problém přezkoumala poté, co byla loni v červnu svržena socha obchodníka s otroky Edwarda Colstona.

Vláda od té doby zaujala tvrdý postoj proti hnutí za zboření podobných památek, přičemž tajemník kultury Oliver Dowden pohrozil snížením finančních prostředků pro muzea, která by odstranila sochy spojené s britským kolonialismem. Dowden varoval instituce v dopise z října minulého roku, že „by neměly činit akce motivované aktivismem nebo politikou“.

Rhodes, narozený v roce 1853, byl jednou z hlavních postav britských kolonizačních projektů v jižní Africe. Stal se zde majitelem diamantových dolů a založil diamantového giganta, společnost De Beers. Věřil však i v nadřazenost bílé rasy a zavedl některá segregační opatření, která později dala vzniknout politice apartheidu, píše Reuters. Na jeho počest byla pojmenovaná Rhodézie, dnešní Zimbabwe.

Jako bývalý student Oxfordské univerzity odkázal koleji Oriel část svého jmění. Rhodesovo jméno nese tamní stipendium, které ročně podpoří stovku studentů z celého světa, v minulosti například bývalého amerického prezidenta Billa Clintona.